Balzamování zesnulých bylo ve starověkém Egyptě považováno za posvátné umění. Znalost procesu tvorby mumie byla zřejmě omezena na malý počet zasvěcenců, kteří si potřebné informace předávali ústní historií – od jednoho balzamovače k druhému.
Odpovídá tomu i skutečnost, že až dosud egyptologové zdokumentovali všeho všudy jenom dva staroegyptské texty, které se věnují právě mumifikaci. Nyní se ale našel třetí text, nejstarší ze všech.
Manuál pro balzamovače mumií
K překvapení egyptologů je tento „manuál pro balzamovače mumií“ součástí papyru Louvre-Carlsberg, který pojednává o medicíně. Egyptoložka Sofie Schiødtová z Kodaňské univerzity zjistila, že mezi texty o bylinném léčitelství a kožních onemocněních se skrývají i pasáže věnované mumifikaci a balzamování.
Popisy balzamovacích technik jsou hodně podrobné a celý text působí jako manuál či opakovací pomůcka pro zkušené balzamovače. Čtenář byl zřejmě odborník, který se nepotřeboval zabývat základy, jako bylo vysušení těla solí natronem – tyto postupy v papyru zcela chybí.
Zato si díky němu mohl připomenout různé detaily, například použití různých typů obinadel nebo recept na nějakou mast.
Nová tajemství odhalena
Zkoumání papyru Louvre-Carlsberg odhalilo dosud neznámé informace o balzamování obličeje zemřelého. Je zde totiž uveden seznam rostlinných vonných látek a tmelů, z nichž se svařila tekutina, kterou se napustil kus červené látky. Ta se pak přikládala na obličej mrtvého, aby vytvořila ochrannou vrstvu a zabránila bakteriálnímu rozkladu.
Tato procedura až dosud zůstávala tajemstvím, ale několik mumií s obličejem pokrytým látkou a pryskyřicí, které pocházejí ze stejného období jako manuál, už bylo nalezeno.
Důležité číslo 4
Dalším novým poznatkem jsou čtyřdenní intervaly. Celý proces tvorby mumie zabral 70 dní, z nichž prvních 35 připadalo na vysušení těla natronem – směsí solí, která tělo dokonale zbavila vlhkosti. Natron se aplikoval čtvrtý den poté, co byly z těla vyjmuty vnitřní orgány (ty se pak uchovávaly zvlášť ve čtveřici nádob zvaných kanopy).
Během druhé 35denní fáze na těle pracovali balzamovači, ale jen každý čtvrtý den. Mezitím tělo odpočívalo pokryté látkou a slámou napuštěnou vonnými látkami, které měly odhánět hmyz a mrchožrouty. 68. den byla dokončená mumie uložena do dřevěné rakve, poslední dva dny pak byly věnovány rituálům, které měly zesnulému zajistit posmrtný život.
Druhý nejdelší papyrus
Papyrus Louvre-Carlsberg je starý asi 3500 let. Louvre-Carlsberg se jmenuje proto, že jedna jeho část patří muzeu v pařížském Louvru, druhá Carlsbergově sbírce papyrů na Kodaňské univerzitě. Další části chybí. I tak ale svitek měří na délku 6 metrů, což z něj dělá druhý nejdelší dochovaný staroegyptský papyrus.
Také obsahuje nejstarší známá pojednání o vzhledu, použití a náboženském významu různých léčivých bylin i léčení otoků kůže. Ty jsou podle papyru nemocí seslanou bohem Měsíce Chonsu.
