Taky jste slyšeli o tom, že král Přemysl Otakar II. díky svým válečným výbojům zaručil obyvatelům českého státu přístup k jižnímu moři? A že Karel IV. získal moře na severu? Ani jedno není pravda, jak lze jednoduše najít v historickém atlasu.
Přemysl Otakar II. sice obsadil (dnes slovinskou) Lublaň v regionu Kraňsko a pod jeho vládu patřilo i (italské) město Aquilea, ale k pobřeží to bylo ještě daleko. A to samé Karel IV. – v dnešním Polsku si podmanil část území zvané Nová Marka, jeho hranice ale končily pár kilometrů od mořských vln.
Interaktivní atlas
Tyto informace dnes už jednoduše najdou studenti, badatelé i zájemci o historii v Českém historickém atlasu. Čtyři desítky interaktivních map mají být vrcholem aktuálních výzkumů a sjednocením různých verzí historických plánů. Je to dohoda vědců, jak o území a událostech mluvit stejným jazykem, ať v češtině nebo angličtině.
Rozhledny i zaniklé lázně
Atlas nabízí historická fakta, ze kterých lze vyčíst mnoho zajímavého. Třeba to, jak se proměnilo rozmístění rozhleden na našem území. Zatímco v roce 1900 jich mapa nejvíce ukazuje v horách a podhůří na severu, dnes jich je násobně více a jsou rozesety pravidelně po celé republice.
Anebo naopak, s časem některá místa zanikají, jak ukazuje atlas v případě lázní. Historií jsou lázně na pražském Žofíně, středočeské obci Sadská nebo na několika místech na řece Orlici.
Jak šel čas...
Web je rozdělený na tři tematické okruhy: Prostor nás seznámí s vývojem hranic českých zemí od Sámovy říše, Čas ukáže válečná místa a vojenská tažení našim územím a Společnost se zaměřuje na náboženství, politický a společenský život Čechů. Často v podobě časových os a interaktivní grafiky. Je možné také dvě rozdílné mapy umístit vedle sebe a porovnávat změny, které se za staletí odehrály.
Rozvoj železnice
Poznáte národy, které na našem území žily, kde a proti komu jsme u nás bojovali, i to, jak se historicky vyvíjelo české zemědělství. A železnice, o které jsme psali v nadpisu? V roce 1850 to byla vlastně jen spojnice míst, která jsou dodnes důležitými stanicemi – od Děčína přes Prahu a Českou Třebovou do Břeclavi nebo z Břeclavi na sever do Bohumína. Pak rozklikněte vedlejší mapu a uvidíte ohromný rozvoj, který se za dalších 20 let odehrál.