Až příště budou restaurátoři podrobně zkoumat relikviář svatého Maura, budete možná kupovat ABC svým vlastním dětem. Unikátní možnost, podívat se na vlastní oči do rozměrné, zlatem a drahými kameny zdobené truhlice, se naskytla širšímu okruhu odborníků a přizvaným novinářům poprvé od roku 2002. Experti kontrolovali stav uložených svatých ostatků (relikvií) i samotný relikviář, který byl restaurován před téměř 20 lety Andrejem Šumberou.
Jeden z patnácti relikviářů
Relikviář svatého Maura je jedním z patnácti, které se na celém světě dochovaly. Památka nevyčíslitelné hodnoty, kterou odborníci řadí hned za korunovační klenoty, je složena ze 499 základních dílů. Celkem ji však tvoří několik tisíc částí, nepočítaje v to 2000 hřebíků a dalších několik tisíc ještě drobnějších hřebíčků navrch.
Dřevěné jádro relikviáře je nové, protože to originální kvůli neodbornému uložení památky seschlo natolik, že jej nebylo možné použít. Problém při jeho restaurování byl mimo jiné i v tom, že žádný úhel na něm není pravoúhlý. Odborníci proto museli všechny údaje znovu pečlivě odměřovat a dopočítávat. Postup byl velice pracný a složitý i proto, že původní rozměry jádra před seschnutím se nedochovaly.
Relikviář svatého Maura: Video digitalizoavného klenotu • Zdroj: archiv NPÚ
Restaurátoři raději nejprve zhotovili lipový model a až podle něj řezbáři vyrobili finální ořechový relikviář, na který se připevnila kompletní klenotnická výzdoba. I přes veškerou pečlivost však nakonec musely vzniknout relikviáře dva, protože na poprvé se dílo nepovedlo.
Neviditelné detaily
Relikviář je osázen 68 drahými kameny, takzvanými gemy. To jsou valounky přibližně o průměru jeden až 1,5 centimetru, na které neznámí mistři už v antice s takřka neuvěřitelnou přesností vyryli nejrůznější motivy. Některé z nich jsou přitom tak drobné, že antičtí rytci museli při jejich vyhotovení zcela jistě používat zvětšovací lupu. Tu přitom tehdy mezi prvním stoletím před Kristem a druhým stoletím našeho letopočtu nebylo možné získat jinak než pečlivým vybroušením z čirého křišťálu.
Samotné obrábění kamenů, kterými jsou nejrůznější odrůdy chalcedonu, probíhalo miniaturním brusem rotujícím na hřídelce. Figurální, zvířecí a další motivy vznikaly za použití nástroje, který měl i z dnešního pohledu neuvěřitelně malé rozměry dosahující pouhé jedné desetiny milimetru.
Digitalizace přímo na zámku
Běžně je schrána relikviáře uložena v ochranné atmosféře při stálé teplotě ve speciálním proskleném trezoru. Ven se dostane pouze ve zcela výjimečných případech. Ten nastal letos, kdy bylo dílo zároveň s kontrolou i kompletně zdigitalizováno. Pro 3D model relikviáře nasnímal fotograf Martin Frouz v improvizovaném foto studiu přímo na zámku v Bečově nad Teplou tisíce makro fotografií. Jen například na několikacentimetrový kostelík, který drží svatý Maur na dlani, bylo potřeba 50 snímků.
Metodou takzvané fotogrammetrie, o které jsme na stránkách ABC psali naposledy v souvislosti s rekonstrukcí obličejů prvních Přemyslovců, pak postupně vznikal celý model. Kvůli obrovskému množství miniaturních detailů a také kvůli rozměrnosti díla (schrána relikviáře má 140 x 42 x 65 centimetrů), musel tým expertů kolem Jiřího Šindeláře osvědčenou metodu doplnit například o automatickou točnu, které po ručním zaostření fotoaparátu další desítky fotografií vybrané části relikviáře postupně zhotovila automaticky sama.
Bůh v detailu
Díky virtuálnímu modelu se poprvé od vzniku relikviáře bude moci každý pokochat i nádherně propracovanými obličeji sošek dvanácti apoštolů, neuvěřitelnými detaily desítek emailem zdobených destiček a dalšími drobnými šperkařskými díly, které původně byly podle hlavního restaurátora Andreje Šumbery určeny přímo pro boha a komunikaci s ním, nikoliv pro lidské oko. Dnes stejně jako před stovkami let má totiž obyčejného člověka ohromit především lesk pozlacených povrchů a celková monumentálnost díla.
Domácí fotogrammetrie
Metoda fotogrammetrie, která byla pro modelování digitální kopie relikviáře použita, je dostupná i pro vaše experimenty. Jde totiž o modelování 3D objektu podle série fotografií, které pořídíte z různých úhlů. Stačí k tomu foťák na vašem telefonu a jeden z mnoha programů, které se fotogrammetrií zabývají, například open-source MeshRoom a AliceVision. Vytvořte si v nich digitální kopii třeba hrnku na čaj – model pak můžete upravovat v 3D programech, jako je Blender.
