Na našem území máme mnoho archeologických nálezů, které jsou dobře dochované a díky kterým známe stavebnictví doby pohanů. Tehdejší stavitelé udělali z proutků základ stěny, který následně oplácali hlínou a někdy přidávali i další materiály jako třeba kameny.
Od plotů po zákopy
Během středověku a novověku se stejnou technologií pletly primitivy na zpevňování svahů, proutěné rohože se zase pokládaly na cesty v mokřadech. Oblíbili si je také obyčejní lidé, u jejich obydlí se začaly objevovat ploty, které bránily úniku zvířat a také dobře izolovali. A když po pár letech plot ztrouchnivěl, mohlo se s ním zatopit a snadno vyrobit nový.
Primitiv hrál důležitou roli na stavbě hradeb. Stejně jako u hliněných domů, tak i při budování opevnění se často nejprve vypletl primitiv a až potom se obložil kameny.
Od doby generála Laudona v 18. století pak úplně stejnou technologií vyplétali vojáci ploty uvnitř polních zákopů, aby se na nich nesesunula zemina. Takový postup byl používán ještě v první světové válce na některých bojištích ve Francii a Itálii.
Zajímavost
V Květné zahradě v Kroměříži se dříve mezi záhony běžně pěstovala i zelenina, která byla chráněná malými plůtky. Ano, hádáte správně, i tentokrát byla použita technologie primitiv. I z toho důvodu bylo na Kroměřížsku rozvinuto celé košíkářské řemeslo.
