Velikonoční pomlázka pochází z pohanských časů. Lidé už tehdy věděli, že vrba má léčivé účinky, a proto ji považovali za posvátný strom. Odvarem z vrbové kůry léčili puchýře, ekzémy, horečky a také zažívací potíže, kterých se pomocí vrbové kůry zbavují zvířata dodnes.
Česká specialita
Právě proto, jak váženým stromem vrba byla, pohané řezali její proutky, svazovali je a odnášeli do svých domovů jako symbol božstva a jeho síly. Od té chvíle je k zaplétání do pomlázky jenom krok – první dochovaná zmínka o pomlázce je z 15. století a po celou dobu zůstala českou specialitou. V jiných zemích pomlázky neznají, našemu zvyku se blíží jen Ukrajina, kde si vrbové proutky nosí na posvěcení do kostela, svážou je a mrskají se s nimi.
Zasazení pomlázky
Když už si dáváme s pletením pomlázky takovou práci, vyhodit ji po jednom dni koledování by byla škoda. Na další Velikonoce ji ale nechat nemůžete – šlehat se musí zásadně čerstvou, aby ženy a slečny zůstaly mladé, zdravé a silné. Co tedy s ní? Zasadit ji!
Nejprve odstraňte z pomlázky pentle a provázek, kterým je zpevněná. Potom ji ponořte do vody a vázu umístěte na světlé místo. Do pár dní by měly proutky pustit kořínky. Teď je potřeba najít pěkné místo na zahradě nebo v místě, kde je více vody, u rybníka, potoku, na mezích…
Jakmile najdete správné místo, vykopejte jámu hlubokou 10-15 centimetrů, pomlázku do ní vložte kořínky dolů a díru zasypejte. Protože vrba nepotřebuje žádnou další péči, vaše úloha končí. Nezbývá než čekat, jestli se vrbové proutí chytí a vy tak budete mít ještě spoustu dalších let na očích vzpomínku na pěkné koledování…
