I když v minulosti dlouho lidé neměli čas na nic jiného, než aby zajistili dostatek jídla a střechu nad hlavou, postupem času si přece jen alespoň tu a tam chtěli život nějak zpříjemnit. A tak se napříč řemesly začaly vyrábět i věci, které žádné praktické využití neměly. Jejich hlavní účel byl, aby udělaly radost.
Čas na potěšení
To se nevyhnulo ani košíkářství. Zkušení košíkáři si začali uvědomovat, že se dá uplést skoro cokoliv, tak proč by se také nevrhli na něco, co si může doma sloužit jako dekorace? A tak začaly vznikat první techniky pletení dekorací, které si lidé vystavovali pro zpříjemnění domova.
Oslava sklizně
Pletení ze slámy začalo dožínkami. Na oslavu sklizně se vytvářely dožínkové věnce, do kterých se zaplétaly slaměné klasy. No a protože proutí bylo pořád v hojné míře potřeba na důležitější věci, začala se právě sláma jako materiál na pletení dekorací lidem zamlouvat. Je snadno dostupná, je jí hodně a když si pár stébel vezmete, nikde chybět nebudou.
Bohatství nebo bída?
Tak začalo pletení slaměných výrobků, které díky nadšeným nositelům tradice vydrželo dodnes. Vyráběly se figurky, podkovy a čtyřlístky pro štěstí nebo třeba ozdobný košík na ovoce. Spousta z vás možná zná i slaměné vánoční ozdoby, ale pozor! To je záležitost až minulého století. Dříve se na stromek věšely plody, jablka, ořechy, křížaly, nebo celé klasy jako symbol hojnosti. Pouze sláma byla znak neúrody a bídy!
