Lakros je míčový týmový sport. Na rozdíl od většiny z nich v něm však hráči neplácají do míče rukama nebo nohama, ale k manipulaci s poměrně malým míčkem používají hůl. Na konci hole je volně vypletená kapsa, která dokáže bezpečně schovat míček ve svých útrobách.
Hráči proto mohou holí míček chytat a nosit ho v prudkém běhu. Švihem jej rozehrávají a střílejí na branky. Cílem družstva v držení míčku je vstřelit gól do soupeřovy branky. Bránící tým se přirozeně snaží protihráče o míček připravit. Povolené způsoby bránění se od sebe dost razantně liší podle varianty lakrosu. Vítězem utkání se ale v každém případě stává tým, který propasíruje míček za záda soupeřova gólmana vícekrát.
Dnes je lakros plnokrevný sport, který se hraje pro zábavu hráčů i diváků. Původně měl ale mnohem vážnější - dokonce smrtelně vážné! - důvody. Vznikl v předkolumbovské Americe u kmenů, které žily v oblasti severoamerických Velkých jezer. Jméno lakros pochází od francouzských misionářů, kterým hůl připomínala biskupskou berlu čili "lacrosse".
Indiáni lakros využívali k řešení sporů mezi kmeny, ke cvičení budoucích válečníků a i jako náboženský rituál. Lakros sice při řešení půtek mezi kmeny dokázal předejít mnoha krvavým bojům, ale měl také své mouchy. Zápasy byly natolik dlouhé, tvrdé a vyčerpávající, že je na ně slabší jedinci někdy doplatili životem. Hrálo se od úsvitu do soumraku na neomezeně velkém hřišti s neomezeným počtem bojovníků a zápas klidně mohl trvat i několik dní.
Sport tisíce tváří
Současný lakros nemá jednotná pravidla. Velikost hřiště, branky, počet hráčů na hřišti nebo povolené způsoby bránění se liší variantu od varianty. V ČR se hraje mužský lakros (anglicky field lacrosse), box lakros (box lacrosse), ženský lakros (women‘s lacrosse), bezkontaktní interkros (internacional lacrosse) a naše domácí varianta - český lakros.
Divácky nejatraktivnější box lakros (box kvůli tomu, že se hraje na ohraničené ploše, s pěstními zápasy nemá nic společného) vznikl ve 30. letech v Kanadě. Tradičně se hraje na hokejovém hřišti bez ledu. Do hry nastupuje na každé straně 5 hráčů a brankář. Povoleny jsou nárazy tělem i holí do protihráče a jeho hole. Nebyla by to Severní Amerika, aby součástí tvrdé a akční hry nebyly bitky mezi hráči. Mantinely, které míček i hráče uzavírají na omezené ploše, sportu dodávají obrovskou dynamiku a tvrdost.
Nejčastěji hranou variantou je ale mužský lakros. Dostal dokonce nálepku "Nejrychlejší sport na dvou nohách". Na hřišti nastupuje devět hráčů do pole a jeden brankář. Hraje se na venkovním hřišti o velikosti fotbalového hřiště s brankami o rozměrech 180 x 180 cm. Co se týče tvrdosti, jsou pravidla mužského lakrosu stejně benevolentní jako pravidla box lakrosu. Z logiky věci vyplývá, že když máme mužský lakros, musí existovat i ženský. Dal by se popsat jako od tvrdosti oproštěný mužský lakros.
Přes čumák nedostanete
Žádný sport není pro "slečinky". Nicméně je třeba uznat, že ne každý chce při rekreační činnosti dostat "přes čumák". Pro takové hráče jsou zde k dispozici další varianty lakrosu - český lakros a interkros. Český lakros je čistě rekreační záležitost, která vznikla na konci 60. let ve skautských oddílech. Na interkros hráči nepotřebují žádné chrániče, jelikož se hráči nesmějí vzájemně dotýkat. Zajímavý je i tím, že v něm padá velké množství branek. Dvouciferné výsledky jsou takřka samozřejmostí.
Kam za lakrosem?
Lakros si u nás nachází slušné zázemí již od mládežnických kategorií. Máme osm mužských klubů a pět ženských. Z mužských klubů má juniorské oddíly 6 klubů a u žen 4. Kontakty na kluby lze najít na stránkách www.lacrosse.cz.
