Okolo ringu v potemnělé aréně hoří ohně. Dav začíná šílet, když spatří siluetu maskovaného bojovníka. Stopadesátikilogramová horda svalů vstupuje za doprovodu hudby do ringu a řevem přivádí skalní fanoušky do transu.
O několik minut později leží malátný wrestler na ramenou svého soupeře a připravuje se na náraz do země, který ho má podle scénáře připravit o vědomí. Svět profesionálního wrestlingu je krvavý a brutální, má ale naštěstí blíž divadlu než reálnému boji.
Hybným motorem profesionálního wrestlingu jsou peníze, které organizátorům platí diváci a televizní společnosti. I když jsou wrestlingoví bijci předem domluveni se soupeři a tvrdě na sobě trénují, vystavují se velkému riziku zranění. Některé divácky vděčné techniky vedly v minulosti i ke smrtelným úrazům.
Profesionální wrestling má své fanoušky po celém světě, postupem času ale získal nebývalý věhlas hlavně ve Spojených státech, kde ho provozuje federace World Wrestling Entertainment, Japonsku (puroresu) a Mexiku (lucha libre). Proč ale tak brutální zábava přitahuje do arén a k obrazovkám milióny diváků? Nejde tu totiž jen o boj.
Wrestling ukazuje divákům příběhy, které jsou staré jako lidstvo samo. Bojovníci v zajímavých i směšných kostýmech v nich hrají role padouchů nebo hrdinů, jednou se vydávají za pomstou, jindy zas uzavírají přátelství se svými úhlavními nepřáteli. Svět wrestlingu je prostě barevný až až.
Když se rvali bozi a andělé
Zdá se, že wrestling, neboli zápas, provázel člověka už od starověku, ne-li dřív. Mytologické příběhy obsahují řadu osudových zápasů: starozákonní Jákob zápasil s Andělem, Gilgameš se utkal se svým budoucím přítelem Enkiduem a dokonce i otec bohů Zeus porazil svého titánského otce Krona. Jak jinak než v čestném zápase. V době římské republiky dostal zápas svou klasickou řecko-římskou podobu, kterou najdeme i v moderních olympijských hrách.
Zatímco amatérský wrestling je skutečným bojovým sportem, pod názvem profesionální wrestling se skrývají dobře sehraná představení. První profesionální wrestlery můžeme najít na evropských pouťových atrakcích konce 19. století, kde tito siláci falešnými souboji ohromovali návštěvníky toužící po zábavě. A peníze se sypaly.
K čertu s pravidly
Pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Ve wrestlingu to platí dvojnásob. Zatímco některé zápasy umožňují wrestlerům vzdát se a rozhodčí v nich odpočítávají čas zápasníkům, kteří leží na zemi nebo jsou mimo ring, pravé kouzlo wrestlingu spočívá v jeho nepředvídatelnosti. Běsnící zápasníci si někdy vyřizují účty i mimo ring, používají k boji, židle nebo dokonce žebříky a svou agresi si vybíjejí někdy i na rozhodčích.
5 nejkrutějších wrestlingových chvatů
Chokeslam - hod o zem přiškrceným protivníkem
Powerbomb - wrestler obrátí soupeře vzhůru nohama a hodí ho na záda
619 - horizontální kop provedený pomocí lan ohraničujících ring
Suplex - wrestler obrátí soupeře vzhůru nohama a společně s ním padne na záda
Tombstone piledriver - smrtelně nebezpečný chvat, který je dovolen pouze největším profesionálům. Wrestler obrátí soupeře hlavou dolu, tu sevře stehny a padne na zadek.