Název sportu je odvozen z norského slova skikjøring, což doslova znamená řízení na lyžích. Pakliže jste se tedy vyděsili při představě hromotluka sedícího na zbědovaném vlčákovi, mohu vás uklidnit. Nic takového se neděje. Ve skutečnosti je člověk na lyžích k psovi pouze připoután tažným lanem. To potom mluvíme o psím skijöringu. Existují však ještě další podobně bláznivé odvětví motoskijöring a horseskijöring. V nich je lyžař připoután k motorovému vozidlu (nejčastěji motorce), případně ke koni.
Psí skijöring
Ať je člověk sebelepší lyžař, při stoupání do příkrého kopce se asistence vždycky šikne. To je vlastně princip psího skijöringu. Hlavní práce sice leží na lyžaři, který získává rychlost za pomoci běžek a hůlek, nicméně úkol mu výrazně ulehčuje jeden až tři psi lanem uvázaní k jeho pasu.
Lyžař psi ovládá za pomoci slovních povelů: hike (rozběhni se), gee a haw (zatoč), whoa (zastav se) a on by (pokračuj). Zvláště poslední příkaz je hodně důležitý, protože psi se nechají snadno rozptýlit prakticky čímkoliv.
Psi s vahou pod 15 kilogramů při skijöringu moc k vidění nejsou, čivava by svého majitele moc nepopostrčila. Na druhé straně jediné, co se od psa požaduje, je vlastní motivace. Zkrátka když pes miluje běhání, je pro tento sport ideální, ačkoli jeho proporce nejsou zrovna ideální.
Horseskijöring
Jak už napovídá slovo horse, v této odrůdě skijöringu nepomáhá lyžaři pes, ale kůň. To je pak panečku jízda! Zapomeňte samozřejmě na lehké a dlouhé běžecké lyže a hůlky. Vzhledem k tomu, že kůň zvládne vše oddřít sám, používají se lyže kratší a těžší, tedy sjezdky. Dá se využít i snowboard.
Kůň bývá nejčastěji veden jezdcem, lyžaři tak odpadá náročné řízení koně a může se soustředit pouze na vlastní jízdu. Vzhledem k častým pádům nejsou lyžaři ke koním natvrdo připoutání, ale lana se pouze drží jako při jízdě na vodních lyžích. Do hor však lze vyrazit i bez jezdce. To se lyžař připoutá tyčemi k boku koně a řídí ho otěžemi.
Jinak vypadají také závody. V psím skijöringu se soutěží v překonání vzdálenosti za určitý čas, horseskijöring však nabízí i jiné formáty soutěžení. Na pohled nejatraktivnější je jízda s překážkami. Postaví se trať plná skokánků a branek, přes které jezdci projíždějí. Čas se v této variantě počítá také, ale při špatně projeté brance nebo minutém skokánku dostává lyžař penalizaci. Podobně se jezdí i v Janově u Litomyšle, kde proběhl minulý rok už druhý ročník horseskijöringové závodu.
Motoskijöring
Přestože i motoskijöring byl zrozen lidskou nenávistí k namáhavému pohybu, v současnosti je vyhledáván jako adrenalinový sport, jelikož se při něm dosahuje vysokých rychlostí (až 70 km/h). Je až na pár věci totožný s horseskijöringem. Oř je nahrazen motorovým vozidlem, prakticky výhradně motokrosovou motorkou a na jednom laně táhne i několik lyžařů. V České republice je nejúspěšnější ze všech variant skijöringu. Mistrovství se u nás pravidelně jezdí od roku 1998.
