Na trávníku u dráhy číslo 15 stojí několik lidí. Sledují Kryštofa Nováka z českého týmu proDiscgolf Albatros Team, který pohledem fixuje odlehlou část fairwaye – dráhy. Třiadvacetiletý mladík pečlivě vyvažuje midrange disk v pravé ruce, nanečisto zkouší směr, naklonění a rychlost odhodu. Prudkým backhandovým švihem posílá talíř dopředu, disk rychlostí mnoha desítek kilometrů v hodině opustí dlouhý stromový koridor, mírně zatočí doleva a dopadne 30 metrů od jamky. Tedy – koše. Ale protože se pravidla discgolfu odvozují od golfu, přejímá se i jeho terminologie. Ale to určitě víte, protože jsme o discgolfu detailně psali v ábíčku 15/2015. Pakliže ho nemáte, najdete článek tady:
Světová soutěž
Pro jamku číslo 16 je par 5. To znamená, že by hráč měl dostat disk do jamky na maximálně pět hodů, jinak nabírá nechtěné plusové body. Kryštof to dává právě na těch pět a po krátkém zhodnocení výkonu pokračuje k další jamce. Společně s ostatními sedmnácti hráči se nachází v parku Franz Ferdinand u zámku Konopiště, na kterém v polovině května proběhl jeden ze série turnajů seriálu Disc Golf World Tour (DGWT). Pro Kryštofa i pro ostatní soutěžící jde o zásadní část discgolfového sezony.
Absolutní klid
Prestiž turnaje podtrhuje účast 144 hráčů z 15 zemí. Při vystoupení borců se kolem fairwaye sejdou stovky lidí. Nepředstavujte si ale, že bujaře jásají nebo hlasitě povzbuzují. Diváci ctí mlčenlivost a téměř až nehybnost, protože zvuky nebo pohyb mohou narušit hráčovu pozornost a tím i přesnost hodu. Jakmile dochází řada na špičky současného discgolfu, rozhostí se takové ticho, že i zpěv ptáků zní nemístně.
Trénink a štěstí
A když se šampion trefí do jamky na jeden hod, takže udělá takzvané eso? To se ozve hlasitý a dlouhý potlesk, několik zvolání "bravo" a všichni jsou šťastní, že se stali svědky ojedinělé podívané. Vždyť třeba jamka číslo 16 je od startovní pozice přes 300 metrů daleko! Takovou dálku ale jedním hodem nedáte, obvyklejší je trefit jamku na jeden odhod ze vzdálenosti kolem stovky metrů (třeba jamka číslo 8 s parem 3 je pouhých 90 metrů od první pozice). Aby se to povedlo, potřebujete ale hodně trénovat a soustředit se. Samotní profíci přiznávají, že eso se nedá naplánovat a je do značné míry dílem nahodilých okolností, třeba větru, který z ničeho nic zafouká a ovlivní let disku.
Jasná pravidla
Každý disk použitý v DGWT musí mít certifikaci PDGA – zastřešující asociace, která dohlíží na pravidla. Bez tohoto označení se disk nesmí na hřišti objevit. Stejně tak jsou jasně definované zóny kolem koše. Zelený kruh s poloměrem 10 metrů určuje green, tedy oblast, ve které nesmí hráč při hodu přešlápnout za místo dopadu disku. Červený s poloměrem 3 metry je specifický pro DGWT. Označuje takzvané bull´s eye a slouží pro kontinuální vyhodnocování statistik hráčovi přesnosti při hodu na jamku. Další pojistku hladkého běhu turnaje tvoří armáda dobrovolníků, kteří organizují přemisťování a bezpečnost návštěvníků, zapisují skóre a dohlížejí na místa dopadů. Ti poslední jsou takzvaní spotteři. Vlajkami signalizují, zda je disk v herní zóně nebo vylítl mimo.
Bez deštníku ani ránu
Protřelého discgolfera poznáte snadno: Buď on, nebo jeho caddy nosí na zádech speciálně upravený batoh na několik desítek disků. Odlišují se vahou a ostrostí hrany, přičemž obecně platí, že ostré hrany jsou pro házení na velké vzdálenosti (tzv. drivery) a oblejší slouží k dohazování na posledních metrech (známé jako puttery). Skutečného turnajového veterána ale poznáte podle něčeho jiného. Kromě baťohu na zádech má v ruce lehkou trojnohou sedačku a v deštník, který poslouží jako slunečník nebo jako obrana proti dešti.
Čech pojede do Ameriky
Na konopišťském klání si prudké slunce nebo nečekaný déšť vzaly volno. Ocenili to nejen soutěžící, ale i stovky přihlížejících, kteří přijeli speciálně kvůli discgolfu i ze Spojených států nebo Finska a dalších vzdálených zemí. Na stupních vítězů stanuli podle očekávání američtí borci Ricky Wysocki, Paul McBeth a Nate Sexton. Jako nejlepší český hráč byl vyhodnocen Lukáš Filandr. Díky svému výkonu dostal možnost zúčastnit se USDGC – Mistrovství Spojených států amerických. A co Kryštof Novák ze začátku našeho povídání a proDiscgolf Albatros Team? Ani ti neodjeli s prázdnou. Získali zkušenosti, které jim pomohou posunout se v discgolfové kariéře kupředu a třeba příští rok zvítězit.
Slavní hráči na Konopišti
Proti domácím hráčům se na tři dny postavili ověření hráči ze Skandinávie a dalších evropských zemí. Mezi muži ale zvítězili favorité, Američané Rick (Ricky) Wysocki, Paul McBeth a Nathan Sexton – přesně v tomto pořadí. Přitom Sexton oficiálně hraje již od roku 2001 a Wysocki teprve 7 let. I na tom je dobře vidět, že se v discgolfu můžete na špičkové úrovni uchytit poměrně rychle. Ani ceny nejsou zanedbatelné. Třeba první místo na Konopišti bylo oceněné třemi tisíci dolarů.
Tým Albatros
V České republice působí několik poloprofesionálních týmů discgolfu. Jedním z nich je tým Albatros. Zeptali jsme se manažera Jindřicha Švuba, o jaké seskupení se jedná.
Kdy vznikl tým Albatros?
Albatros Team byl založen roku 2014, protože jsme cítili, že český discgolf potřebuje profesionální a talentované hráče, kteří budou náš sport reprezentovat jak uvnitř v komunitě, tak i mimo ni, na veřejnosti a na zahraničních turnajích.
Na koho jste zaměření?
Orientujeme se hlavně na juniorské hráče. A už máme úspěchy! Jakub Knápek se stal třikrát mistrem ČR v kategorii Junior a Adam Klimeš reprezentoval naši zemi na mistrovství Evropy 2016 ve Finsku. Jarmila Havířová se v barvách týmu stala 3x mistryní ČR, Eva Králová pak ve stejné kategorii vloni vyhrála 1. českou discgolfovou ligu.
Kolik je vás dohromady?
Aktuálně máme nejvyšší počet členů v naší historii, což je 9. Snažíme se vyskytovat na co nejvíce akcích, abychom discgolf zviditelnili a přitáhli k němu další zájemce.
