Herní vývojáři se často a rádi scházejí na různých vývojařských konferencích. Jindra Skeldal je taky herní vývojář a prozrazuje, proč je dobré na takové akce jezdit.

Herní vývojáři se často a rádi scházejí. Ti čeští to dělají každou první středu v měsíci v Praze v Karlíně a jednou ročně v Třeboni na GameDay, ti evropští pak Dubrovniku, protože však víte... natáčela se tam Hra o trůny nebo Star Wars. Pokud se ale chce herní vývojář setkat se světovou špičkou, což chce, jinak se vystavuje rizku, že si doma kutí něco, co už dávno není in, musí zamířit do San Francisca na Game Developer Conference. Své dveře otevírá jednou ročně na jaře, trvá týden a účastní se jí ke třiceti tisícům lidí.

Během tohoto velkolepého týdne proběhne v Moscone Centru kolem sedmiset přednášek a je vcelku jasné, že se nedá stihnout všechno. Naštěstí to ani není nutné, přednášející se ucházejí o přízeň publika v nejrůznějších oblastech od grafiky, programování, řízení týmu, vývoje nezávislých her, mobilních her, propagaci her až po nostalgické vzpomínání na to, jak dřív byla grafika pixlovatější a kód osmibitovější. Čili si vyberete, co vás zajímá. Letos Mike Dailly povyprávěl o hře Lemmings a pokud ji neznáte, najděte si ji. Hromada lemingů vám spadne do propasti, plamenů, vody předtím, než se vám jich pár podaří zachránit. Docela dobře to vystihuje práci v herním průmyslu.

Herní celebrity na place

Většina her zapadne (a opět většina po právu), ale těch pár, co se neztratí, a vy si na ně vzpomenete ještě po letech, je obvykle oceněno na slavnostním večeru, který je součástí GDC. Uvádí ho některá z herních celebrit a oceňují se ty nejlepší hry z předchozího roku a to jak od velkých studií, tak od nezávislých vývojářů (letos vyhrál Lucas Pope se svým Return of the Obra Dinn, který hru udělal sám). V posledních letech tady čeští vývojáři slaví nemalé úspěchy: letos si Beat Saber odnesl hned dvě ceny, Amanita Design si pro ně už chodí v podstatě s igelitkou. O českých hrách a vývojářích je fakt slyšet!

Mimochodem stálicí mezi celebritami uvádějícími Game Awards je Tim Schafer, který jinak hry sám vyvíjí (například Broken Age, Grim Fandango nebo Full Throttle) a s profesionálními herci při moderování si v ničem nezadá.

Nové perspektivy a příležitosti

Výstavní část otevřená v polovině celé akce ukazuje samozřejmě i nové hry a jakkoliv to není na celé výstavě to nejpodstatnější, stojí za to se podívat na nejrůznější experimenty z dílen nezávislých vývojářů. Třeba Couch From Hell vás nadzdvihne ze židle. Přesněji řečeno z gauče. Vážně! Pokud sedíte na gauči a svítí pod vámi červené světlo, propadnete peklu a zespodu se vyvalí dým. Pokud pro nic jiného, tak odemykání uzamčených zámků ve vaší hlavě stojí za to se mezi nezávislé vývojáře vypravit.

Často je výstava příležitostí si osobně osahat představované technologie anebo si promluvit s jejich vývojáři. Tento rok bylo například možné vyzkoušet si Oculus Quest, helmu virtuální reality. Má dvě zásadními vlastnostmi: Můžete si ji nasadit kdekoliv, aniž byste nejprve složitě instalovali senzory a navíc za vámi nevlají neustále nějaké kabely. Použitelnost virtuální reality se tím dramaticky vylepšuje.

Blockchain od Bitcoinu

Nemusí se ale nutně jednat o technologii, o které se každý jednou stejně dozví. Jsou tady i věci, které vypadají sice nenápadně, ale jednou by z nich mohlo něco být a vy u toho můžete být s předstihem. Na letošním GDC jste tak mohli narazit na využití blockchainu k obchodování s herními předměty mezi různými hrami. Blockchain, to je ta věc, na níž stojí Bitcoin.

Je to v podstatě účetní kniha, jejíž správnost je hlídaná algoritmem a nikoliv firmou s nečitelnými zájmy nebo konkrétním člověkem s pochybnými pohnutkami. S jeho pomocí by tak v budoucnu bylo možné důvěryhodně obchodovat s herními předměty mezi různými hrami. Investovali jste peníze do Fortnite, ale už vás nebaví? Nevadí, prodejte předměty a za virtuální kryptoměnu si nakupte věci do začátku třeba v Apex Legends.

Kouzlo osobního kontaktu

Mnoho zajímavého najdete i mimo prostory konferenčních místností a výstavní haly. Příprava herního vývojáře na jakoukoliv konferenci, GDC nevyjímaje, začíná už nejméně měsíc předem a to i v případě, že na akci nevystavuje. Herní vývojáři si domluví schůzky s vydavateli, kde jim nabízejí svou novou hru, překladatelé zase s herními vývojáři, aby jim prodali své služby, vydavatelé se sejdou s agenty reklamních kanálů, aby s nimi domluvili výhodnější ceny inzerce. Někdy se lidé prostě potkají, i když už spolu dávno spolupracují, protože osobní kontakt navzdory technologickému pokroku zatím nic nenahradilo. Nakonec má správný vývojář plný itinerář a je rád, že se alespoň naobědvá.

Národní hrdost

Každý den je také nějaká party a obvykle ne jedna. Dobrých vývojářů není nikdy dost a tak se firmy snaží ohromit programátory, grafiky, producenty a zlanařit je k sobě. Někteří z nich sídlí přímo v San Francisku, no neberte to. Do toho se zamíchají i národní party, kde se propaguje především národní hrdost. Jsou tady vedle sebe třeba polská party nebo kanadská party. Jenom česká tu není, Češi se raději prezentují na pódiu při přebírání cen na Game Awards. Je to levnější a víc vidět. Nakonec jste po tom týdnu vyždímaní, ale šťastní. Vydáte se na krátkou procházku po Fisherman's Wharf a při pohledu na Golden Gate v záři zapadajícího slunce přemýšlíte, že se příště rozhodně pojedete znovu.