Koho by nelákalo usednout za řídicí páku v kokpitu letadla, domluvit se s věží, přidat výkon motorů, vznést se vysoko do oblak a kochat se dechberoucí krajinou pod sebou? Přesně tohle si můžete nanečisto vyzkoušet v nejnovějším díle série Microsoft Flight Simulator. Aktuální díl vychází po čtrnáctileté pauze a boří mýty o tom, co lze a nelze v počítačové simulaci dokázat.
Fotorealistický svět
Největší novinkou je jednoznačně fotorealistické zpracování celého světa. Ve hře najdete velká města, přírodní scenerie, ale i ty nejzapadlejší vesničky na druhém konci naší planety. A pokud jste stejně zvědaví jako my v ábíčku, určitě se poletíte podívat k sobě domů (nebo na jiná místa, která znáte) a budete hodnotit, jak dobře se jejich zpracování autorům hry povedlo.
Virtuální létání nad mapou
Ruční nakreslení a vymodelování zástavby po celé zeměkouli by samozřejmě nebylo technicky a časově možné, a tak tvůrcům pomáhaly hlavně moderní technologie. Základem je kompletní satelitní mapa světa o velikosti zhruba 100 gigabajtů. To je ale jen začátek. Pokud zapnete ve hře tzv. online streamování světa, budou se detailní modely jednotlivých budov a celých měst stahovat z internetového úložiště Azure od firmy Microsoft, která je vydavatelem hry.
Na střechách mrakodrapů
Jak ale vývojáři vědí, jak je která budova vysoká a jak vypadá? Odpovědí je služba OpenStreetMap. Ta funguje na podobném principu jako Wikipedia – její přispěvatelé zadávají údaje o stavbách, které znají. Třeba počet pater nebo to, zda jde o obytný dům, mrakodrap nebo průmyslovou halu. Na základě těchto informací pak herní technologie vybere vhodný model pro každou budovu.
Pražský hrad chybí
Nefunguje to samozřejmě úplně stoprocentně, a to zejména u atypických staveb. Tedy takových, které jsou na celém světě jenom jednou. Některé z nich autoři hry detailně vymodelovali. Například Eiffelovu věž v Paříži, pohádkový zámek Neuschwanstein nebo sochu Krista Spasitele v Riu.
V herní mapě jsou tato místa k nalezení s hvězdičkou jako tipy na letecký výlet. České památky – Pražský hrad, Ještěd nebo Karlštejn – mezi nimi bohužel zatím chybí. I tak mají kompletní herní data na serverech Microsoftu neskutečnou velikost 2 petabajty. Zabírají tedy místo přibližně 2 000 běžných počítačových disků o kapacitě 1 terabajt.
Flight Simulator streamuje počasí
Kromě dat o terénu a budovách streamuje hra v reálném čase také informace o aktuálním počasí. Když se tedy podíváte z okna a pustíte si ve stejnou chvíli Flight Simulator, je velká šance, že ten velký šedivý mrak, co z něj za chvíli bude určitě pršet, uvidíte i ve hře. Data o počasí pocházejí od společnosti Meteoblue, která celou planetu rozdělila na 250 milionů sektorů a 60 výškových vrstev.
Jak je venku?
V každém sektoru se realisticky modelují mraky, rychlost a směr větru či intenzita srážek. V zimě dojde samozřejmě i na sníh a zamrzlé rybníky. A ten, kdo vyletí dopoledne a v kokpitu vydrží dostatečně dlouho, se dočká i nádherných západů slunce a postupně se rozsvěcejících světýlek ve vesnicích a městech pod sebou.
Může se také stát, že bude natolik ošklivo, že vám virtuální řízení letového provozu vůbec nedovolí odletět z letiště. V takovém případě je možné počasí manuálně upravit a vylepšit tak, aby podmínky dovolovaly bezpečný let.
Hodně letadel
Letadel je ve hře samozřejmě hodně a vzájemně se velmi liší. V nabídce jsou malé jednomotorové stroje (včetně českých letadel od firmy Zlin Aviation) i dvoumotorová turbovrtulová letadla, kterými se létá hlavně v Africe či mezi ostrovy v Karibiku. Kdo chce pilotovat větší stroj, má příležitost usednout do business jetu Cessna Citation CJ4, nebo rovnou do obřích letadel od Airbusu a Boeingu.
Pro všechny začínající piloty a pilotky je nachystána základní výuka létání s vizuální orientací (tzv. VFR), která obsahuje celkem osm lekcí v malém letounu Cessna 152. Během přibližně dvou hodin s virtuálním instruktorem se tak naučíte, jak vzlétnout, obletět letiště a opět bezpečně přistát. Součástí je samozřejmě i vysvětlení funkce základních přístrojů, které se nacházejí i v těch nejmenších letadlech.
Ranveje do všech stran
Úplně poslední nutnou součástí každého leteckého simulátoru jsou letiště. Těch je ve Flight Simulator neuvěřitelných 37 tisíc. Většina z nich vypadá realisticky díky satelitním snímkům a veřejně dostupným datům mezinárodních leteckých organizací. Třeba o tom, jakou orientaci mají vzletové a přistávací dráhy, z jakého jsou materiálu a jak jsou dlouhé.
U několika desítek letišť šli autoři ještě dál a vymodelovali je ručně s neuvěřitelnou mírou detailu. Jsou mezi nimi třeba letiště, která patří k těm vůbec největším na světě – Los Angeles, Dubaj nebo Paříž.
Vůbec nejzajímavější jsou ale malinká místa, která jsou něčím speciální. Například vůbec nejmenší komerční letiště na světě na ostrově Saba v Karibském moři. Délka dráhy je zde pouhých 400 metrů. Na pražském letišti mají přitom letadla k dispozici dráhu téměř desetkrát delší.
38 let s Flight Simulatorem
Vůbec první Microsoft Flight Simulator vyšel již v roce 1982. Aktuální díl sice nenese ve svém názvu číslovku, ale je jedenáctým v pořadí. V průběhu let se rozšiřovala herní plocha, zvyšoval počet pilotovatelných letadel a výrazně se zlepšovala grafická stránka hry. Některé funkce, které si nenašly dostatek fanoušků, ale tvůrci postupem času vyřadili. Patří mezi ně třeba bojový simulátor, nácvik práškování polí z letadla nebo pilotování helikoptér.
Jak se stát pilotem skutečného letadla?
Většina mladých pilotů začíná svoji kariéru na kluzácích nebo ultralehkých letadlech. Výcvikem můžete projít už v 15 letech věku a do kokpitu na závěrečnou zkoušku můžete usednout o rok později. Pokud vás svět v oblacích zaujme, nic nebrání tomu, zkusit se přihlásit na obor Profesionální pilot na ČVUT v Praze nebo VUT v Brně. Podmínkou je samozřejmě pevné zdraví, perfektní angličtina i schopnost orientace v prostoru. A piloti stíhaček? Ti studují obor Vojenský pilot na Univerzitě obrany v Brně.
