Jeho prstence jsou vidět i v poměrně malém dalekohledu - stačí alespoň dvacetinásobné zvětšení. V uplynulých dnech oslavil tento plynný obr výročí - bylo tomu právě 400 let, kdy někdo poprvé (v červenci roku 1610) spatřil jeho prstence.
Tím pozorovatelem nebyl nikdo jiný, než slavný středověký astronom Galileo Galilei. Jeho nedokonalý dalekohled mu ovšem neumožňoval pozorovat prstence jako soustředné kruhy kolem planety, spatřil je jako dvě tělesa přiléhající těsně k jejím bokům a domníval se, že jde o dva doprovodné měsíce nebo trojplanetu.
O to větší pak bylo jeho zděšení, když zjistil, že tato dvě tělesa doprovázející Saturn, čas od času mizí. Sám tuto záhadu nebyl s tehdejšími dalekohledy schopen vyřešit, my dnes víme, že je to způsobené pohybem planety a jejích prstenců.
Pás prstenců je totiž velmi široký, ale jeho tloušťka je v poměru k velikosti planety nepatrná – pohybuje se v řádech desítek metrů! Pokud se k nám prstence natočí svou úzkou hranou, nevidíme je, teprve když se planeta začne sklánět a můžeme pozorovat jejich širokou plochu, opět se zviditelní.
