Bavit lidi není snadné a nebylo to snadné ani před sto lety. A pro kouzelníky a iluzionisty to platilo dvojnásob. Stačil jeden nepovedený trik, prokouknutý fígl nebo nevydařené vystoupení a je konec. Když na sobě ale člověk pracuje, může se z něho stát legenda. Jako z Harryho Houdiniho.
Hořké začátky, sladké konce
Harry Houdini se narodil roku 1874 jako Erik Weiss do velké rodiny židovského rabína v Maďarsku. Evropy si ale moc neužil, protože když byl dítě, celá rodina se přestěhovala do Ameriky. V dospělosti se rozhodl pro kariéru kouzelníka. Jako umělecké jméno si zvolil kombinaci křestního jména slavného amerického iluzionisty Harryho Kellara a příjmení Francouze Jeana Eugèna Roberta-Houdina. Slávou se jim však vyrovnal až o mnoho let později.
Brzy se dokázal dostat snad ze všech pout, vězeňských cel a trezorů na světě. Součástí jeho show byla i spolupráce s novináři a policií, která ochotně zapůjčila své vybavení a vězeňské ubikace ve víře, že není možné se z nich dostat. Houdini je ale vždy velmi rychle přesvědčil o opaku. Na svém superúspěšném turné po Evropě předvedl dokonce útěk z vězeňského vagonu, který v Rusku převážel kriminálníky na Sibiř. Po návratu do Ameriky byla z Houdiniho hvězda a on si tak mohl konečně užívat slávy, po které celý život toužil.
Nejslavnější triky
Na světě nebylo snad nic, z čeho by Harry Houdini nedokázal utéct a úniky z pout byly jen začátek. Jedním z jeho nejslavnějších triků bylo vyvlečení se ze svěrací kazajky. Aby byla iluzionistická show zajímavější, nechávala se hlavní hvězda připoutat za kotníky k jeřábu nebo k výškové budově. Tenhle kousek dokázal kouzelník zvládnout přibližně za dvě a půl minuty.
Další jeho specialitou byl útěk ze zavřené obří lahve na mléko. Ta byla naplněna vodou a iluzionista se do ní spustil s pouty na rukou. Publikum bylo u vytržení, protože pokud by se trik nepovedl, Houdini by se utopil. Později kouzelník vyměnil obří láhev za efektnější nádobu, takzvanou Čínskou vodní mučírnu. Šlo v podstatě o obrovské vodní akvárium, do kterého byl spoutaný kouzelník spuštěn hlavou dolů. Akvárium se zakrylo kusem látky, a když se po chvíli odkrylo, seděl Houdini bez pout na něm.
Harry Houdini uměl utéct dokonce i z rakve. A bylo mu jedno, jestli do ní zatloukli diváci hřebíky, nebo jestli ji dokonce zahrabali pod zem. Když byl kouzelník poprvé „pohřben zaživa“ v roce 1917, málem při tom přišel o život.
Smrt není iluze
Harry Houdini zemřel 31. října 1926. Nebylo to kvůli tomu, že by se mu nepovedl trik nebo že by přecenil své síly, ale mohl za to mladý student J. Gordon Whitehead. Ten si chtěl ověřit Houdiniho tvrzení, že dokáže bez zranění vydržet jakýkoliv úder do svého těla od pasu nahoru. Kouzelník však nebyl připravený a Whiteheadův útok nečekal, nestačil napnout svaly na břiše a protrhlo se mu slepé střevo, což zapříčinilo jeho smrt. Harry Houdini ale i tak zůstává i po téměř sto letech nejuznávanějším mistrem útěků a řadí se mezi nejslavnější kouzelníky a iluzionisty všech dob.
