Mafii zrodilo bezpráví
Tam, kde policie a stát nebyly schopny prosazovat zákony a udržovat právo a pořádek, vznikaly vždy snahy lidí uchránit se sami. Zločiny se staly osobní věcí, kterou řešili vždy jen mezi sebou, a ne s pomocí policie. V případě, že se jim stalo nějaké příkoří, obraceli se na nějakého vlivného příbuzného nebo známého a prosili ho, aby jim pomohl sjednat nápravu. Z těchto původně rodinných uskupení pak během času vznikaly mafie. Jejich členové byli vždy jen muži.
Ta "pravá" mafie vznikla za napoleonských válek (tedy asi před 200 lety) původně k udržení místního pořádku na Sicílii. Také samo slovo mafie vzniklo pravděpodobně ze starého sicilského slova mafiusu, které znamená něco jako vychloubačný, ale zároveň i odvážný. Existují ale i jiné výklady včetně toho, že se jedná o zkratku z prvních písmen zvolání "Zabme všechny Francouze, Itálie vpřed!" (Morte alla Francia, Italia avanti!) Sicilská mafie je také někdy známá jako Cosa Nostra ("Naše věc").
Zákon mlčení a msty
Ke vzniku dokonalé zločinecké organizace přispěly některé nepsané zákony. Jedním ze základních pravidel mafie je omerta, to je vlastně zákon mlčenlivosti a cti. Za to, že mafián neprozradí nic o své organizaci, se ostatní mafiáni postarají o jeho rodinu, případně i o něho, až bude propuštěn z výkonu trestu. Porušení omerty bylo trestáno smrtí jak pro člena mafie, který promluvil, tak často i pro jeho příbuzné. Proto na Sicílii - a později i jinde ve světě - svědkové vraždy, a dokonce i příbuzní oběti před policií odmítali svědčit s tím, že nic neviděli, nic neslyšeli a na nic si nepamatují. Pro usvědčení pachatelů proto chyběly policii důkazy.
Dalším důležitým pravidlem mezi mafiány byla vendeta (zákon krevní msty). Protože pokud zákony a policie dobře nefungovaly, povinnost potrestat viníka připadala nejbližšímu mužského příbuzného oběti. Mnohdy z toho vznikaly spory mezi rodinnými klany, vyznačující se sérií krvavých odplat za předchozí křivdy. Velice často krevní msta nabývá rázu války mezi dvěma rody.
Od ostatních forem zločinu se mafie liší také tím, že její členové bývají často ctihodnými občany. Jsou úředníky, politiky, soudci, policisty. Toto prorůstání mafie a státu zároveň zajišťuje mafii jistou beztrestnost i to, že ji lze jen těžko odhalit.
Amerika: země zaslíbená
Koncem 19. století, když se mafie spolu s italskými imigranty dostala do Spojených Států, její členové zjistili, že nalezli zemi zaslíbenou. Američtí šerifové a policisté nebyli na takovýto druh zločinu dostatečně připraveni a mafie začala vzkvétat.
Zdrojem jejích příjmů byly nejen klasické zločinecké aktivity, jako je obchod s drogami, pašování, vydírání a vynucování si výpalného, ale díky propojení se státní správou například i získávání předražených státních zakázek při velkých stavbách silnic, železnic a podobně. Pravým rájem pro mafii byla dvacátá a počátek třicátých let ve Spojených státech, kdy zde platil prohibiční zákon. Na jeho základě byl v USA zakázán alkohol. Mafie tehdy neuvěřitelně zbohatla na pašování a výrobě alkoholu a také na provozování tajných lokálů.
Sto miliard euro
Zlatou dobou mafie, dá-li se to tak vůbec říci, byla dvacátá a třicátá léta minulého století v Americe. Tehdejší gangsteři vydělávali veliké peníze a také se kvůli nim za bezmocného přihlížení policie vzájemně vraždili. V této době se také odehrává počítačová hra Mafia, jejíž druhý díl právě vychází. Mafie však vznikla dávno předtím a působí leckde dodnes. Ještě dnes se odhaduje, že jen v Itálii mafie vydělává zhruba 100 miliard euro ročně, má asi pět tisíc členů a několikanásobek sympatizantů a příležitostných spolupracovníků.
Al Capone
Al Capone byl jedním z nejznámějších šéfů organizovaného zločinu působících v USA ve 20. letech dvacátého století. Přestože se má za to, že měl na svědomí popravy mnoha desítek lidí, žádná z vražd mu nikdy nebyla prokázána.
Narodil se v Brooklinu v roce 1899 v rodině holiče a švadleny. Do školy chodil Alphonse Capone pouze do čtrnácti, pak zbil svou učitelku a byl vyloučen. Živil se pak příležitostnými pracemi, kradl cigarety a alkohol. Získal pověst chladnokrevného a brutálního člověka, který se vyzná v boji. Na veřejnosti si však budoval pověst úspěšného obchodníka se starým nábytkem, který rád a hodně rozdával chudým a potřebným.
Všichni věděli, že jeho majetek pochází z organizovaného zločinu, ale policistům se to nedařilo dokázat. Nakonec si pomohli jinak: roku 1931 podali na Al Capona žalobu za krácení daně ve výši 200 000 dolarů. Al Capone se snažil podplatit porotce, ale soudce na poslední chvíli všech 12 členů poroty vyměnil. Nakonec Capone dostal 11 let vězení a měl zaplatit velkou pokutu.
Celý trest si ale neodseděl, jeho duševní i fyzické zdraví se začalo prudce zhoršovat, naplno se u něho projevila - tehdy prakticky nevyléčitelná pohlavní nemoc - syfilis. V roce 1939 byl z vězení pro demenci předčasně propuštěn, zemřel v lednu 1947 na zástavu srdce.
Lucky Luciano
Lucky Luciano jeden z nejmocnějších mužů v dějinách organizovaného zločinu. Zmodernizoval americkou mafii a stál za obrovským poválečným obchodem s heroinem.
Narodil se v roce 1896 ještě na Sicílii, ale už jako malý se dostal do USA. V dětství si vydělával peníze tak, že vybíral vždy pár centů denně od svých spolužáků za to, že je bude chránit. Pokud se někdo zdráhal mu peníze vydat, zbil ho.
V roce 1916 byl Luciano kvůli obchodu s heroinem odsouzen ke krátkému trestu. Po sérii vražd a palácových převratů se později dostal do čela newyorské mafie.
V roce 1936 ho prokurátor obvinil z kuplířství. Luciano tvrdil, že proces byl vykonstruovaný a svědkové podplacení. Byl však odsouzen na 30 až 50 let vězení. Odseděl si jen 10 let.
Když vypukla druhá světová válka, využila americká vláda Lucianových kontaktů a nabídla mu dohodu. Za to, že jeho lidé zařídí, aby němečtí špioni nemohli sabotovat práci v newyorských docích bude moci z "fešáckého vězení" řídit svou organizaci. Dále měl díky svým kontaktům na Sicílii připravovat půdu pro snazší vylodění amerických vojsk.
Po válce Američané Lucianovi nabídli, že pokud odejde z USA a usadí se v Itálii, bude propuštěn. Od té doby žil v Římě.
Maffie není mafie
Maffie sehrála i důležitou roli při vzniku samostatného Československa. Z nějakého důvodu se tak totiž v roce 1914 jmenoval hlavní orgán českého odboje proti Rakousko-uherské monarchii. V předsednictvu Maffie byl například pozdější prezident Edvard Beneš, ministr financí Karel Kramář a další významní lidé první republiky. Tato Maffie úzce spolupracovala i s T. G. Masarykem, který velel zahraničnímu odboji.
