Bodlíni mají na zádech ostny, které laikům připomínají ostny dikobrazí. Vedle nich však mají ještě speciální ostny podobné lidským zubům. Když se ztratí mládě, začne rodina speciální ostny o sebe třít a tím vznikne velice pronikavé cvrlikání, které snadno proniká deštným pralesem. Mládě díky tomuto přírodnímu GPS snadno najde cestu zpátky k rodině.
Tento způsob komunikace probíhá z větší části za hranicemi lidského sluchu. Při nahrávání zvuku proto museli filmaři použít detektor na netopýry, který dokáže zachytit nejenom netopýra, ale i ultrazvukové volání bodlínů.
Zajímavé je, že přestože některé druhy bodlínů jsou až k nerozeznání podobní evropským ježkům, nejsou s nimi ani vzdáleně příbuzní.
Madagaskarští bodlíni jablíčka nenosí • Zdroj: /YouTube/
