Příběh o Rangovi je totiž prvním celovečerním filmem ateliéru Industrial Light & Magic (ILM), který stojí za speciálními efekty skoro každého hollywoodského trháku. Studio založil v roce 1975 George Lucas při natáčení prvních Hvězdných válek. Pokud vzpomeneme na tehdejší filmové triky, nebyla to žádná sláva. Po plátně klopýtají toporné příšery, výbuchy připomínají spíš vánoční prskavky a vesmírné bitvy jsou jako loutkové divadlo na špejlích. Hollywoodský trend sedmdesátých let navíc velel točit katastrofické filmy, takže se kina plnila výjevy zemětřesení a haváriemi letadel, lodí i vzducholodí. Uznejte sami, nechat hořet papírové domy nebo potápět makety lodí - to není zrovna ideální prostředí pro rozvoj rafinovaných filmových triků.
Tajemství Hvězdných válek
Když se objevily Hvězdné války, zapůsobilo to jako svaté zjevení. Lucasův tým při natáčení nakopnul zbrzděnou trikovou scénu o několik let dopředu. Z filmařské půdy vyhrabal a oprášil zastaralou širokoúhlou kameru VistaVision a po vzoru Přemka Podlahy ji převrtal v ultramoderní přístroj, který umožňoval autenticky skládat dohromady několik záběrů. Tím docílil například realistických vesmírných soubojů. Kamera se stala na dlouho základním nástrojem při filmování speciálních efektů, až na přelomu století ji vytlačila rozvíjející se počítačem generovaná grafika. Leč ke cti VistaVision je třeba dodat, že stála na scéně i při natáčení nedávného Temného rytíře.
Vetřelec a ostatní
Bohatá výprava a propracované speciální efekty Hvězdných válek nastavily nový směr velkorozpočtovým filmům. Společnosti přestaly chrlit katastrofické vize a podpořily výpravné sci-fi projekty. Plátna ovládl Vetřelec, E.T., Terminátor nebo také Tron, první film natočený pomocí počítačové animace. Ačkoli Tron vypadá dnešním okem jako zfilmovaná videohra z maringotky, v roce 1982 to byla malá revoluce.
Oscarová úroda konce století
Osmdesátá léta byla nesmírně úspěšná nejen pro fanoušky science fiction, ale i pro ILM, kterým se podařilo získat během deseti let devět Oscarů za vizuální efekty. Jejich úspěchy přetrvávaly i do následující dekády, kde triumfovali s druhým dílem Terminátora nebo Jurským parkem. Studio se tak stalo synonymem pokroku v propojení světa filmu a počítačů. Zatímco v roce 1985 se ve filmu Mladý Sherlock Holmes chlubili první počítačem vytvořenou postavou, o deset let později už jakoby nic proháněli v Jumanji po americkém velkoměstě celé digitální safari. Na velkou konkurenci si museli ILM počkat až na přelom tisíciletí. Na paty jim totiž začal šlapat novozélandský ateliér Weta Digital, který vytvořil úžasné efekty k trilogii Pána prstenů, King Kongovi nebo Avataru.
Novinka v kinech
Možná proto se chtějí Američané blýsknout, že do starého železa rozhodně nepatří. Animák Rango by mohl být jejich trumfovou kartou. Příběh chameleona, odrostlého v teráriu, který se dostane do opravdového světa a rozhodne se stát ochráncem slabých a utlačovaných, nezní špatně - zvlášť když bude stylizovaný do westernové parodie mezi havětí ve vyprahlé hlíně mexické pouště. Režisérskou stoličku obsadil Gore Verbinski, režisér Pirátů z Karibiku, vypouleného Ranga namluvil Johnny Depp. Posoudit, zda je Lucasův grafický tým stále ve formě, můžete právě teď.
Oscarová polička studia ILM
1977: Hvězdné války: Epizoda IV - Nová naděje
1980: Hvězdné války: Epizoda V - Impérium vrací úder
1981: Dobyvatelé ztracené archy
1982: E.T.
1983: Hvězdné války: Epizoda VI - Návrat Jediho
1984: Indiana Jones a chrám zkázy
1985: Zámotek
1987: Vnitřní vesmír
1988: Falešná hra s králíkem Rogerem
1989: Propast
1991: Terminátor 2
1992: Smrt jí sluší
1993: Jurský park
1994: Forrest Gump
2006: Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže
