Krtek, trochu jinak
Píše se léto roku 1947, když se u sovětské hory Blagodať v pohoří Ural shromažďuje skupina důlních inženýrů, vědců a dělníků. Budou sledovat pokus, jaký nemá do té doby jinde obdoby. Před nimi stojí obdivuhodný stroj, který nebyl dosud jinde použit.
Speciální mechanismus připomíná svým vzezřením obřího robotického krtka. Neuplynula ani minuta a neobvyklé zařízení se pomocí ohromného vrtáku začíná zavrtávat do blízké hory. Stroj, s lopatkami na svých bocích, se dokáže během tří dnů „probourat“ několik metrů do nitra kopce a stejně jako krtek vytlačit přebytečnou zeminu do boků vytvořeného tunelu.
Smrt z podzemí
Proč nevznikly další prototypy tohoto vynálezu? Podrobnosti jeho vývoje nejsou dodnes přesně známé, ale dá se předpokládat, že ruský konstrukční tým narazil na neočekávané problémy. Mohlo se jednak jak o nespolehlivost tohoto stroje, tak i o jeho nesnadnou údržbu.
Podobný stroj dnes přesto vyvíjejí američtí vědci pro armádu USA. Má nepozorovaně dopravovat výbušniny do nepřátelských bunkrů a poté na místě explodovat Na této děsivé zbrani řízené z povzdálí se v současnosti intenzivně pracuje. Takže robo-krtek není až tak zapomenutý, jak by se mohlo zdát.
Létající ponorka
Podle knihy Odvážné vize: Projekty, které měly změnit svět od Václava Pavlíka patřil mezi další z neuvěřitelných vynálezů podivný „kříženec“ dvou dopravních prostředků. Americký konstruktér Donald W. Reid totiž na počátku 60. let minulého století postavil funkční model létající ponorky!
Odvážný projekt zaujal americké námořnictvo, které si objednalo jeho prototypy. Ty měli dokázat nepozorovaně proniknout do Baltského a Černého moře, a zde po napadení sovětských lodí odletět zpět do bezpečí. Reid ve spolupráci se společnostmi Convair a General Dynamics vskutku roku 1964 postavil dva prototypy označované jako Commander-1 a Commander-2.
Pod vodou, i ve vzduchu
Druhý z prototypů řídil speciálně vyškolený pilot a byl vskutku funkční. Miniponorka-letadlo se nejenom dokázala ponořit do hloubky dvou metrů a plout rychlostí 7,5 kilometrů za hodinu, ale také vykonat krátký let ve výšce deseti metrů nad hladinou.
Zatímco pod vodou ji poháněl silný elektromotor, ve vzduchu se o její pohon staral čtyřválec o síle 48 kW. Sedm metrů dlouhý Commander-2 měl křídla, jedno místo pro pilota a palivové nádrže, které zároveň plnily funkci zátěže pro plavbu pod vodou.
Přestože o čtyři roky později byla podle Reidových plánů postavena ještě vyspělejší létající ponorka s názvem Aeroship a maximálním doletem až 300 kilometrů, do masového operačního nasazení nebyla žádná z nich nikdy rozšířena. Projekt byl opuštěn díky velké náročnosti výroby a pravděpodobně také kvůli technickým problémům během zkoušek.
Karburátor z muzea
Mezi podivuhodnými vynálezy, které časem upadly v zapomnění, se najdou i některé hodně zajímavé nápady. Patří mezi ně například automobilový karburátor (zařízení na míchání vzduchu a paliva), amerického vynálezce Johna R. Fishe ze čtyřicátých let minulého století
Toto zařízení bylo účinnější než tehdejší běžné karburátory. Fish si ho nechal patentovat a poskytl ho automobilce Ford na testování. Přesto ho dodnes nenajdete v žádném ze sériově vyráběných aut. Zda za to může jeho nespolehlivost, nebo čísi zájem na co největším prodeji pohonných hmot zůstává nejasné.
