K mnoha převratným objevům došlo náhodou. Stejně tomu bylo i případě pokusů prováděných v 60. letech minulého století Clevem Backsterem. Americký výzkumník tehdy připojil k horním listům fíkusu detektor galvanického odporu kůže (podobný je součástí detektoru lži). Chtěl zjistit, za jak dlouho se po zalití dostane voda až k horním listům rostliny. Zjistil však něco zcela jiného.
Vystrašený fíkus
Backster byl v šoku, když odhalil, že reakce rostliny se po zalití podobají fyziologickým reakcím člověka, připojeného na detektor lži. Toto zařízení měří odpor v lidské kůži, který se mění jak při stavech ohrožení, radosti, při vyřčené nepravdě, nebo naopak při vyslovení pravdivé informace. Například při vyslovení lži, vzroste u většiny lidí měřitelný odpor jejich pokožky.
Měření ukázala, že rostlina vykazuje jiné reakce při příjemných stavech – například po zalití, a jiné při bolesti nebo během ohrožení. Když Backster přiblížil k listům fíkusu zapálenou sirku, přístroj vykázal prudkou odchylku odporu a při jiném ohrožení se to opakovalo.
Poznají naše myšlenky?
Co je však podivnější – podle Američanových slov detektor vykazoval fyziologické změny už ve chvíli, když pouze pomyslel na to, že rostlině ublíží! Pokud si představil, že fíkusu spálí listy nebo je utrhne, rostlina prý prudce zareagovala. Znamená to, že rostliny nejenom mají jakési vlastní vědomí, ale také částečně poznají, na co myslíme?
Backster ve svých pokusech pokračoval. Údajně zjistil, že i rostliny reagují nejenom na to, když v jsou v jejich okolí ohroženy nebo zničeny jiné rostliny, ale také na jakýkoliv živý organismus.
Dobrman versus kytka
Když dal například sníst svému dobrmanovy vajíčko (obsahuje živé buňky), nedaleko stojící květina připojená na detektor, na to bouřlivě negativně zareagovala. Stejně tak se jí prý „nelíbilo“, když někdo v jejím okolí snědl jogurt, který obsahoval živé mléčné baktérie. Byl to tedy o převrat v našem chápání života rostlin?
Většina vědců Backsterovy experimenty odmítla a jejich výsledky neuznala. Důvodem je nejenom neuvěřitelnost zjištění, ale také fakt, že se popsané experimenty dají jen velmi obtížně zopakovat se stejnými výsledky. Backster se ale hájil, že pokud rostlině ve skutečnosti nechcete ublížit, ale jen to předstíráte, nedočkáte se žádné reakce, a že samotný život se nedá opakovat.
Výmysl nebo neuvěřitelná pravda?
Kdo má tedy pravdu? Jen další nezávislé experimenty prokáží nebo naopak vyloučí, zda rostliny disponují jakýmsi vlastním vědomím, a dokonce poznají i myšlenky přítomných lidí. Přestože se totiž tento předpoklad zdá na první pohled bláznivý, podporují ho i někteří kvantoví fyzici. Ve světě vědy se totiž již mnohokrát ukázalo, že některé principy zcela odporují takzvanému zdravému selskému rozumu.
