Tajemný komplex pravěkých megalitů (velkých a záměrně vztyčených kamenů) obklopují mnohé záhady. Dodnes není zcela zřejmé, kdo, jak a proč ho kdysi postavil. Ještě před několika staletími byl Stonehenge mylně považován za dílo Římanů, nebo dokonce obrů. Stál totiž na Salisburské pláni dávno před érou prvních anglických králů.
Kdo byli tajemní stavitelé?
Teprve objevy ze 20. století nás přiblížily k vyřešení věčných otázek, které tuto fascinující stavbu obklopují. Vědci například pomocí radiokarbonového datování a vykopávek zjistili, že tato stavba byla pravěkými lidmi započata asi před 4800 lety a později několikrát upravována. Na počátku našeho letopočtu však již zela prázdnotou. Proč byla opuštěna nebylo nikdy objasněno. Jeho stavitelé byli podle některých názorů Keltové, což je však většinou zpochybňováno. Zůstávají tedy neznámí…
Tehdejší lidé, žijící v jižní Anglii na pomezí doby bronzové a kamenné, museli mít jistě k vybudování komplexu patřičný důvod. Vždyť největší z jeho kamenů měří na výšku přes sedm metrů a váží kolem 45 tun! Navíc výzkumy z minulého roku ukázaly, že většina megalitů pochází z 386 kilometrů vzdálených skal ve waleském Pembrokeshiru!
Co vědci netuší
Jak mohly být dopraveny na tak obrovskou vzdálenost pomocí primitivní pravěké techniky, která neznala ani kolo? Na tuto otázku dodnes vědci neznají přesnou odpověď. Pokus, kdy se odborníci pokoušeli přepravit dva obrovské kameny (jeden po moři a druhý po souši) z Walesu do Salisbury, dopadl totálním neúspěchem. Jeden z kamenů dodnes spočívá na mořském dně u přístavu Milford Haven. Byli tedy naši předci technicky schopnější, než si myslíme?
Mnohem úspěšnější byli odborníci ve výzkumu účelu tohoto komplexu. Ve dvacátém století bylo zjištěno, že k němu kdysi vedla cesta od řeky Avon a celá jeho výstavba zřejmě trvala kolem 1600 let. Podle dalších objevů se zdá, že šlo zřejmě o jakýsi obřadní komplex.
Dávná svatyně Slunce?
K tomuto názoru přispívá fakt, že poloha jeho kamenů kopíruje Slunce během letního i zimního slunovratu. Zřejmě tedy kameny sloužili jako jakási svatyně, v nichž naši předci - závislí na počasí, uctívali důležité okamžiky ročních období. Šlo snad o jakousi svatyni Slunce?
Možná ano. Uprostřed Stonehenge se nachází takzvaný obřadní kámen. Podle názoru některých badatelů je to dávný oltář. Ale máme i průkaznější důkazy prastarých rituálů!
Jeden velký hřbitov
Na počátku 21. století byly v okolí a uvnitř Stonehenge nalezeny ostatky více než 200 pravěkých lidí a mnoha prasat. Zajímavé je, že všechna prasata byla zabita v období kolem 21. prosince, kdy nastává zimní slunovrat. Proč právě zde?
Tento fakt může podle archeologů naznačovat, že zde během významných ročních obdobích docházelo k velkým hostinám, při nichž byla zabíjena zvířata. Stonehenge mohlo prý zároveň sloužit jako pohřebiště nebo občasné obětiště lidí.
Zajímavé pokusy
Mohlo v komplexu tedy kromě uctívání Slunce docházet i ke slavnostem, spojených s kultem mrtvých? Tuto hypotézu údajně můžou dokazovat výzkumy akustických podmínek, provedených před několika lety experty Ruppertem Tillem a Bruno Fazendou.
Jejich tým došel na základě měření k závěru, že megality ve Stonehenge fungují jako zesilovač a odrážeč zvukových vln směrem dovnitř. Pokud uvnitř kamenů několik lidí bubnuje, nebo monotónně hraje na hudební nástroje, přítomní účastníci upadají do slabého tranzu. Podobné hudební praktiky používají šamani mnoha národů pro navození podobných duševních stavů.
Taneční parket na oslavu mrtvých?
Tento stav změněné mozkové aktivity vzdálené připomíná rozpoložení posluchačů dnešního techna. Navíc se díky odrážejícím se zvukovým vlnám uvnitř Stonehenge míhá a zhasíná zapálený oheň! Souvislost s dnešní diskotékovými světly možná není náhodná.
Podle obou vědců to může být důkazem, že se uvnitř jeho kamenných kruhů pořádaly slavnosti, spojené s jídlem a rituálním tancem, při nichž přítomní lidé upadali do stavů blízkých hypnóze. V těch měli údajně mít pocit, že se spojují s dušemi mrtvých předků. Bylo tedy Stonehenge jakýmsi tanečním parketem, určeným k uctívání mrtvých?
