„Ve vzdálenosti asi jeden a půl league (v přepočtu asi 8 kilometrů) od nás se rozprostíraly budovy obrovského města(…)Průzkumníci zjistili, že indián měl pravdu a není tam ani živáčka,“ zní část textu z historického dokumentu číslo 512, uloženého dodnes v archívu Národní knihovny v brazilském Rio de Janeiru.
Starý spis, pocházející z 18. století, se zmiňuje o dobrodružné expedici pod vedením Franciska Raposy, která se roku 1743 vydala do hlubin jihoamerických džunglí . Výprava čítající původně kolem 1400 mužů putovala prý jedenáct let, než našla jakési prastaré město! Přestože z původních stovek mužů jich zbývala v té době jen hrstka – nebezpečná divočina si vzala svou daň…
Záhada dokumentu č. 512
Pobořené ruiny, podle dokumentu vybudované z ohromných kamenných kvádrů, byly prý nejenom opuštěné, ale také se v nich rozprostíraly šachty plné stříbrné rudy. Prastaré kamenné bloky prý pokrývaly nápisy, podobné staroegyptským hieroglyfům. Vytesala je snad civilizace, která měla blízko ke starověkému Egyptu?
„Vysoko nad korunou prostředního oblouku byly do kamene hluboce vytesané jakési znaky. Nepřipomínaly žádné známé písmo (…) Když jsme prošli branou, ocitli jsme se na široké ulici s poházenými balvany ze zřícených staveb,“ píše se dále v dokumentu č. 512.
Kam se ztratila výprava?
Ulice podivného města prý vedly na náměstí s vysokým černým sloupem, před kterým zůstali členové výpravy v úžasu stát. V záhadném spise se uvádí, že dobrodruzi měli v dálce zahlédnout tajemné indiány s nezvykle bílou kůží, kteří pluli na kánoi po řece. Jednalo se snad o strážce ztraceného města?
Expedice se záhy začala vracet do civilizace, aby o svém objevu informovala další Portugalce (Brazílie byla portugalskou kolonií). Avšak z dobrodruhů lačných po bohatství, se nevrátil téměř nikdo. Zprávu o výpravě přinesl zřejmě jen jejich stopař, nebo jeden z přeživších mužů. Co se stalo s ostatními?
Všichni musí zemřít!
Možná je opustili jejich indiánští průvodci a proto zahynuli v džungli, nebo byli pobiti indiány. Podle jiné – trochu výstřední hypotézy, museli zemřít, neboť odhalili dávné tajemství ztraceného města. Jde pouze o vymyšlenou historku?
Vždyť o historické věrohodnosti dokumentu nelze v tomto případě pochybovat. Samozřejmě již nelze ověřit, zda si někdo příběh o objevení ztraceného města patřičně nepřibarvil. Tajemné ruiny totiž prý již nebyly nikdy znovu objeveny.
Jenže kromě zmíněného spisu, se objevují i jiné důkazy toho, že dosud zcela neznáme divokou džungli Amazonie! Podobný nález totiž popisuje i další historický spis z konce 18. století, o němž se zmiňuje Ivan Mackerle v knize Návrat nejistý.
Ruiny u brazilské řeky
Jistý brazilský rybář našel kolem roku 1770 u řeky Rio Pequera ruiny města neznámého stáří, rozpadlé mlýnské kolo a kamenný val. O svém objevu informoval velitele blízké vojenské základny, který na místo poslal tři vojáky. Ozbrojenci vskutku v pralese našli zbytky města neznámého stáří!
Zápis o tomto objevu se nachází v archívu někdejšího guvernéra v São Paulu. Opuštěné město, stojící na břehu dvou řek, má prý pravidelný tvar, dlouhé ulice a velké rozměry. Zvnějšku je chráněno vysokými hradbami. Přestože jsou tato zjištění vysoce věrohodná, po stopách tohoto města se prý nikdo znovu nevydal.
Prales stále neznámý
Podobně záhadně skončil i objev inckého města Ingrejil v horách brazilského státu Bahia. Na základě zpráv místních indiánů bylo toto někdejší sídlo v roce 1984 nalezeno týmem brazilských archeologů, vedených dr. Aureliem Abreu. Do jeho rozvalin však brazilská vláda zakázala vstup cizincům a brazilské noviny o něm téměř nepíší. Možná zde tak probíhá nenápadně další výzkum.
V minulosti byly v Jižní Americe nalezeny již mnohé ruiny velmi starých měst – například inckého Machu Picchu v dnešním Peru, nebo města neznámého původu Tiahuanaca v bolivijských Andách. Mají v brazilské džungli – rozlohou větší než střední Evropa, své neobjevené „bratříčky“?
