Zapomeňte na Misi na Mars, první pozemšťan se dostal na Rudou planetu už před rovnými sto lety. Aspoň v románu Princezna z Marsu od spisovatele Edgara Rice Burroughse, který má na svědomí divokého pralesního muže Tarzana. Zatímco ten se coby lidské dítě octl ve světě opic uprostřed neproniknutelných džunglí, John Carter se dostal mnohem dál. Veterán války Severu proti Jihu a dobrodruh z amerického Divokého západu nečekaně procitá na Marsu, kde se hned zaplete do brutální občanské války. Dobře, že díky nízké gravitaci disponuje nadlidskou silou a výdrží. I tak ale bude mít co dělat, aby před obrovskými, zubatými potvorami se čtyřma rukama ubránil holý život.
Za vším hledej Pixar
Jak pozemský hrdina bojuje na mimozemské planetě, uvidíme i v novém filmovém spektáklu John Carter: Mezi dvěma světy. Jeho režisérem je Andrew Stanton, který diváky potěšil báječnými podívanými Vall-I, Hledá se Nemo nebo Život brouka. John Carter je jeho prvním hraným filmem. I když vlastně ne tak docela. Natáčení si vyžádalo asi 2200 digitálních záběrů, což je víc, než byste našli v libovolném animáku. Cizokrajné dálavy, načervenalá obloha, velké bílé opice a podivné bojující rasy se pro tvůrce speciálních efektů stali velkou výzvou. Zelení válečníci z Marsu dokonce vznikli díky stejné technologii jako modří hrdinové z Avataru. Za mimozemskými tvářemi a špičatými kly se proto ve skutečnosti skrývají herci.
Natáčelo se s NASA
Ne všechno ale vznikalo na monitorech výkonných počítačů. Marťanské domy i vzdušná plavidla byly postavené v ateliéru a navržené tak, aby vypadaly futuristicky a zároveň starodávně: představte si otlučenou techniku budoucnosti ze Star Wars spojenou s přirozenou elegancí staveb z Pána prstenů. Hodně se natáčelo také v exteriérech. Štáb se na čas přestěhoval do pouště v americkém Utahu na místo, kde NASA testuje skutečné marťanské sondy. „Zažili jsme tam šílené větrné bouře, které dokázaly zastavit celé natáčení na tři nebo čtyři hodiny,“ říká Taylor Kitsch, který se zhostil hlavní role Johna Cartera. Na place před kamerou byl skoro každý natáčecí den a navlečený v ani ne tak futuristické jako spíš minimalistické zbroji lítal do všech stran zavěšený na drátech.
Pradědeček sci-fi a fantasy
John Carter je něco jako pradědeček všeho sci-fi a fantasy. Poprvé se v něm objevily letecké bitvy fantastických lodí, mimozemské armády, cizácký hrdina se schopnostmi, které můžou zachránit celou planetu, složitý mimozemský ekosystém, sličná princezna v nesnázích, kompletně vymyšlená řeč, megalomanský protivník, co chce všemu vládnout, nebo strašlivé potvory. Prostě všechno, co ve větší nebo menší míře nemohlo chybět v tak legendárních a úspěšných filmech, jako je sága Star Wars, Avatar, Flash Gordon nebo Duna. Samotný hrdina navíc připomíná Supermana. Jeho super schopnosti se taky projevily vlivem podmínek na neznámé planetě. Režisér Andrew Stanton se přesto nebojí, že by John Carter mohl vypadat okoukaně. Dva roky tvrdě pracoval na tom, aby všem vytřel zrak. Protože Burroughs napsal celkem 11 „carterovských“ knih, mohl by to být začátek pěkné nové filmové série. Uvidíme.
