Když na planetu Zemi útočí proradný bůh Loki a má k ruce armádu hnusných mimozemšťanů, jeden superhrdina nestačí. Ani dva nebo tři. A co šest?

Avengers jsou tím nejslavnějším superhrdinským týmem; to už všichni víme. Na jejich filmové dobrodružství se čekalo s napětím řadu let, kdy půdu připravovaly celovečeráky s Iron-Manem, Thorem, Hulkem i Captainem Americou.

A teď tedy ta chvíle přišla a my můžeme po návratu z kina, s vyvalenýma očima a bezmocně lapající po dechu, který jsme tak dlouho zadržovali, říct: Je to brutálně dobrý. Načež asi budeme čelit dotazům, který ze superhrdinů si ukradl film pro sebe. Na což odpovídáme, že Super-Joss. Že ho neznáte? No, v civilu je to Joss Whedon, režisér a scenárista Avengers.

Ať žije Super-Joss!

Tenhle týpek zhruba tak od poloviny devadesátých let definoval svými televizními seriály, co znamená být „cool“. Na celovečeráky ale moc štěstí neměl. Scénář k původní filmové Buffy, zabíječce upírů mu zprznili k nepoznání, u čtyřky Vetřelce a prvních X-menů jej zastínili režiséři a na seriál Firefly navazující Serenity je sice pro někoho sci-fi desetiletí, ale kdo neznal seriál, už tak nadšený nebyl. Svěřit mu režii Avengers byl docela odvážný krok. Jenže odvážným štěstí přeje!

Film těží z toho, že Whedon je jeden z největších hollywoodských znalců komiksu (však je také sám aktivně píše) a Avengers tak nikdy nezapomínají na hlavní pravidlo týmovky: jednotlivci se mohou předvádět, ale když dojde na lámání chleba, musí jej lámat společně.

Takže i když je v první polovině filmu jasným králem Tony Stark (přičemž i polovina Avengers je dvakrát lepší film než celá dvojka Iron-Mana a hlášek je tu víc než výstřelů v Expendables), v té druhé se do popředí dostane Captain America a skutečně vedou perfektně fungující tým.

Do toho si svou chvilku slávy užijí i Thor a především Hulk. Ten je druhým velkým vítězem filmu. Měl sice už dvě velkorozpočtové sólovky, ale teprve pod Whedonem a s tváří Marca Ruffala je to postava, o které chcete vědět víc a kterou hlavně chcete vidět víc (především způsob, jakým ukončí proslov hlavního záporáka Lokiho, vstoupí do dějin).

Humor a mistrovské emoce

Režisér prostě věděl, v čem je síla jednotlivých postav. Ale také si byl zatraceně dobře vědom toho, v čem je jeho vlastní síla. Ve filmu jsou desítky drobností, díky nimž jsme milovali jeho seriály. Dokonale propojuje všední svět plný vtipkování, jednoduchých gest a odkazů na popkulturu s osudovým nebezpečím a tragickými zápletkami, vedle kterých Shakespeare jen smutně šoupe nohama v koutě.

A tak polehoučku, ale nezadržitelně ve filmu bují emoce. Od nezávazného blbnutí, čarování se sběratelskými kartičkami a poměřování schopností až k sebeobětování. Je logické, že nejemotivnější scénu má Iron-Man (protože Whedon může těžit hned ze dvou filmů, které mu poskytly dostatečné zázemí hrabat se Tonymu Starkovi v hlavě i srdci). A pro Whedona je typické, že ty emoce nevyždímá proslovem nebo spektakulární scénou plnou výbuchů a kašlání krve, ale prostým hlášením „Hovor nepřijat“.

Lepší akce než v Transformers

Ovšem i na ty spektakulární scény dojde. Ono je sice fajn, když vás blockbuster baví i jinak, ale přece jen... výbuchy prostě táhnou. Osobně doufám, že se na Avengers skočí mrknout i Michael Bay, aby konečně pochopil, jak má vypadat demolice velkoměsta.

Poslední půlhodina snímku je totiž naprostá akční extáze. Ta hodina a půl předtím je pak jen a pouze absolutně úžasná akční podívaná. Whedon servíruje akci přehledně a tak, že to dává smysl. Jindy se zase nebojí pohrát si se zaostřením a roztřesenou kamerou. A že dokáže z krásné holky vycepovat brutálnější mlátičku než z Chucka Norrise, to dokázal hned ve dvou seriálech. A tady k tomu má Scarlett Johansson, pročež říkám: „Jupí!“

Objektivně mohu filmu vytknout nakonec jen jedno: Černá vdova a Hawkeye nemají vlastní film a vedle svých slavnějších kolegů tak nutně vypadají místy trochu ztraceně. Subjektivně mě mrzí, že se ve filmu neobjevila Whedonova oblíbená Summer Glau a že není aspoň chvilička filmu muzikál. Ale zase tu zazní AC/DC... a to tak, že fenomenálně. Takže naprostá spokojenost. Letos v kině zatím největší.

+ Geniální akční scény, geniální hlášky, geniální kašlání na klišé.

- Postavy, které nemají vlastní film, můžou občas působit jako „do počtu“.