Ne, nebojte, nezbláznili jsme se a dokonce jsme si nic z toho ani nevymysleli. Jde o zprávy, které se objevují na serverech příznivců kryptozoologie. Jejím předmětem je výzkum zvířat, která jsou buď už vyhynulá anebo natolik fantastická, že je moderní věda nechce pustit na seznam reálných živočichů. Přitom se neustále objevují „zaručené“ zprávy o jejich spatření. A jak se zdá, v poslední době je jich víc než jindy.
Ledový had na vlastní oči
Tak třeba islandský důchodce Hjörtur Kjerúlf. Jednoho lednového rána si udělal kafe a podíval se z okna – jen aby v ledovcové řece Jökulsá í Fljótsdal uviděl ukrutně dlouhého plující ledového hada. Čiperný Kjerúlf neváhal a natočil ho na video, které následně obletělo celý svět. Islanďané mají k mytologickým bytostem blízko (v některých částech ostrova dokonce akceptují jejich existenci jako normální) a mamutí ledový had se v jejich bájích vyskytuje pod jménem Lagarfljótsormurinn. Vzhledem k tomu, že útvar v řece jevil známky cílevědomého pohybu, bylo usouzeno, že je to skutečně on - had, jehož jméno nelze vyslovit.
Rozum proti fantazii
Kryptozoologové byli okamžitě na koni. Snad každý, koho při zmínce o tajemnu šimrá v podbřišku, začal video analyzovat a objevila se řada vysvětlení, co to v té vodě vlastně plave. Nakonec bylo usouzeno, že jde o zbytek rybářské sítě, na kterou se nabalil led, a který ve vodě vykružoval podezřele organické pohyby. Zkrátka – náhoda. Ke cti důchodce Kjerúlfa budiž řečeno, že on teorii o mýtickém hadovi nijak neobhajoval. Podobným racionálním vysvětlením, kdy se zjistí, že záhada je vlastně prostou shodou okolností, končí většina kryptozoologických senzací. Ačkoliv by si to určitě hodně z nás přálo, výskyt naprosté většiny bájných tvorů se nepotvrdil. Pomáhají tomu i lidé, kteří úmyslně podvádějí a klamou. V dnešní době digitálních technologií a efektů je to totiž čím dál tím jednodušší.
Mamut z YouTube
Dokládá to tsunami zájmu o mamuty, která se zvedla před několika týdny. Ano, přesně o ta zvířata, která v lidových představách nejraději padala do jam, kde je následně utloukli pralidé. Na jednom záběru sibiřské krajiny totiž ruský inženýr, který mapoval krajinu pro novou silnici, zachytil mamuta, jak přechází řeku. Je to spíš slůně, ale stejně má dlouhé hnědé chlupy, chobot a je pořádně rozostřené, takže o existenci mamuta se s trochou dobré vůle dá spekulovat. Podle skeptických odborníků šlo o medvěda, který si nese přes sibiřskou řeku v tlamě ulovenou rybu, a protože je v dálce, tak ho kamera nedokázala pořádně zachytit. Pravda přitom byla mnohem obyčejnější – anonymní internetový koumák ukradl z Youtube.com záběr sibiřské řeky a mamuta do něj naklíčoval ve speciálním programu.
Velká šelma, nebo jen liška?
Pořádnou porci zájmu vyvolala začátkem roku i kočkovitá šelma, která údajně brousí anglickým hrabstvím Gloucestshire. Lidé, kteří ji zahlédli při venčení svých pejsků, tvrdí, že je černá a velká asi jako vlčák. Naděje na její polapení vzrostly, když byli objeveni dva částečně sežraní jeleni. To, jakým způsobem byli sežráni, prý ukazovalo na útok velké šelmy. Na místo tedy vyrazili vědci, kteří předpokládali, že šelma svou kořist oslintala a a tím pádem na ní zanechala svou DNA. Odebrali vzorky, prozkoumali je... a zjistili, že jediná DNA, která nepatří jelenům, pochází od místních lišek. Někteří lidé přesto nepřestávají v existenci záhadné šelmy věřit. Dokonce plánují, že by mohli na procházky chodit s plastovými pytlíky. Do nich chtějí sbírat různá hovínka a přinášet je vědcům, kteří by je měli zkoumat a zjišťovat, jestli trus zanechala velká kočka nebo jen nějaký voříšek. Nejsme si jistí, jestli z toho budou mít zrovna radost. Ale ať tak nebo tak – kryptozoologie je směr, který neustále překvapuje, fascinuje a láká.
