Známe ho jako typického amerického hrdinu. Jenže v komiksu Rudá hvězda se dozvíme, jaké by to bylo, kdyby se Superman „narodil“ v Rusku!

Mark Millar je sympatický tvůrce. Jeho komiksy jsou cynické, vyznávají černý humor a s oblibou dělají ze superhrdinů nejen voly, ale doslova supervoly (a často i supermrtvoly). Nebo aspoň superpsychopaty, takže gtřeba v jeho Ultimates žere Hulk lidi.

Superman: Rudá hvězda je dalším důkazem Millarovy „sympatičnosti“. Příběh se točí okolo jednoduché, ale geniální myšlenky: co by se stalo, kdyby loď s maličkým Supermanem nepřistála v Kansasu, ale v Sovětském svazu? Odpověď je jednoduchá: Superman by vyrostl v úderníka a uvědomělého komunistu, proti kterému nemá Amerika a zbytek světa šanci. Pokud tedy nepřijde s nějakým řešením geniální vědec Lex Luthor.

Čestný, spravedlivý, odvážný... a přitom naprosto nelidský

Superman patří k nejslavnějším a nejpopulárnějším komiksovým postavám vůbec. I když ne nutně u nás, kde mu vyšlo jen pár příběhů. Ty ho představují pokud možno netradičně (Superman pro zítřek od Briana Azzarella) nebo naopak jeho tradičnost dotahují do absurdního vyznění (třeba v podání Alana Moora).

Proč? Protože je to dokonalý klaďas. I ten jeho účes křičí do světa: Já jsem slušňák a záchrana koťátka je pro mě stejně důležitá jako záchrana světa! A ono to tak fakt je. Čestný, spravedlivý, odvážný...

Takže je jasné, co si o něm Millar asi tak myslí: je to idiot s vymytým mozkem. A tak není divu, že mu v Rudé hvězdě ten mozek vymyje někdo jiný a Superman je stejně čestný, spravedlivý, odvážný... a přitom naprosto nelidský.

fotografie

Perfektní výtvarná podoba

Millar má Supermana samozřejmě rád, nechce si z něj dělat jen srandu, což je u scénáristý ostrých komiksů Kick-ass či Wanted: Živý nebo mrtvý dost překvapivé. Ale Millar skutečně vypráví zajímavý příběh. Superman je osobnost v rudé i modré variantě a ukazuje, jak přesně funguje známé rčení, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Superman odstraní chudobu, války, léky na smrtelné nemoci a zároveň takřka dokonale potře vše lidské.

Výtvarná podoba komiksu je perfektní. Nejde jen o využití motivů umění komunistické propagandy, ale i o drobnosti v kostýmech hrdinů. Kupříkladu změny v Supermanově logu jsou naprosto úžasné (doporučuji pořádně prostudovat Galerii, která je umístěna na závěr knihy a kde autoři rozvádějí své vize postav).

Totální výsměch a největší pocta

Millar je skvělý a zábavný, když píše o superhrdinech, ale pokulhává, když má psát o skutečných lidech - nebo o skutečných komunistech. Jeho Stalin, jeden z nejděsivějších netvorů historie, je jen jakýsi zlobivý strýček a jeho představa o totalitní zvůli je prostě úsměvná. Tady se ukazuje, že Millar jako scenárista má své linity.

Jenže Rudá hvězda naštěstí není komiksem, který by se snažil o analýzu totality. Je to zamyšlení nad superhrdiny; nerealistické, ale kouzelné. A kouzelná je i závěrečná pointa, která vám vyrazí dech s razancí, kterou by jí záviděl i Chuck Norris.

Rudá hvězda je možná totálním výsměchem všem supermanovským jistotám, ale zároveň i tou největší poctou, jaké se Muži z oceli (okolo této přezdívky Millar mimochodem vystaví další ze svých smrtících vtipů) mohlo dostat.

+ Geniální nápad v geniálním provedení a ve skvělé kresbě.

- Některé vtípky pochopí jen znalec (nejen supermanovské historie.