Režisér Wes Anderson proslul tím, že jsou jeho filmy kouzelné, skvělé a skrz naskrz divné. Jeho nový film Až vyjde měsíc je samozřejmě kouzelný, skvělý a skrz naskrz divný!

Mezi námi, opravdu autorští režiséři jsou v Hollywoodu asi tak tři. A sice - řazeno od nejznámějšího - Quentin Tarantino, Sofia Coppola a Wes Anderson. Tihle tři jsou v tom nejlepším slova smyslu „jiní“.

Poznáte je na první pohled a buď je bezmezně milujete, nebo stejně bezmezně nechápete. Tarantino je z trojice nejakčnější, Coppola má největší cit pro lidi v háji a Anderson je... nejdivnější. V jeho filmech se balí učitelky, loví neexistující druhy žraloků, setkávají rodiny, vedle kterých je i Addamsova famílie vrcholem normálnosti, a vlaky obvykle zabloudí.

Letní tábor a první láska

Příběh o první lásce sirotka a otloukánka Sama a problémové (neb nezvladatelně agresivní) Suzy se odehrává v polovině 60. let na zapadlém ostrůvku. Není tam asfaltová cesta, ale pošta sem létá pravidelně a v lesích narazíte na staré indiánské stezky.

V podání Wese Andersona to není další z řady průměrných bijáků, u kterých dospěláci říkají: „Ach, ty děti jsou tak roztomilé! To musíme našemu Pepíčkovi/Lucince pustit!“ Až vyjde měsíc totiž není moc film, který by dospělí hromadně dětem vůbec doporučovali. Proč? Protože Anderson má až moc dětské vidění světa. A tak ví, že všude je plno hrůz, kruté věci se stávají každému a děti málokdy někdo skutečně ochrání a chápe.

fotografií

Hon na bestii

Sam a Suzy se rozhodnou utéct. Sam rezignuje na své postavení skauta, zabaví vzduchovku, kajak a základní výbavu. Suzy si sbalí své oblíbené knihy, gramofon na baterky, kočku a nůžky pro leváky. Spolu chtějí najít dokonalé místo, spolu chtějí čelit světu.

A taky si dát pusu a nakrmit kočku. Jenže dospělí to nechápou.

Tím pádem začíná bestiální hon maskovaný jako „záchranná operace“. Prý že nenásilná. Pche! Děti nemají co cítit lásku, nemají co rozhodovat o svém osudu. Jsou to sakra děti, a tak budou sekat latinu. Taková jsou pravidla, na která ostatně míní dohlédnout i ďábelská žena jménem Sociální péče (s obsesí v předepisování elektrických šoků).

Dvanáctiletá osudová žena

Až vyjde měsíc je ve své podstatě tragédie. Osudová a šílená tragédie a všechno v ní směřuje k velkému finále za bouřky, která připomíná potopu světa. A ve chvíli, kdy doběhnou titulky, si uvědomíte jednu věc: Všechny ostatní filmy už budou šedivé.

Tolik vychytávek s kamerou, barevným laděním a skvělými herci se jen tak nevidí. Prim hrají tradičně smutný Bill Murray a netradičně smutný Bruce Willis. Ale všichni se sklánějí před Karou Hayward. Té holce je dvanáct, ale pokud potřebujete čítankovou ukázku pojmu femme fatale, tak prosím, už hledat nemusíte.

Video se připravuje ...

Až vyjde měsíc • Zdroj: Bioscop

Film pro všechny spiklence

Nakonec není důležité, kdo hraje koho. Důležité je, že Anderson (kterého si prosím nepleťte s režisérem Resident Evilu Paulem W. S. Andersonem) vypráví svůj příběh se stoprocentním nasazením a své hrdiny ani na okamžik neshazuje. Fandí jim, i když je jasné, že tohle prostě nemohou vyhrát.

Až vyjde měsíc není film, z kterého byste hláškovali každou druhou větu. Ne, že byste nemohli, ale je to film, který bude vaším tajemstvím, film spiklenců. Je to začátek revoluce pro každého, kdo se zachvěje, když na plátně zazní: „Naprosto rozumím všemu, co říkáš. A jsem rád, že je ti teprve dvanáct, takže na to nemusím reagovat…“

Až vyjde měsíc je v kinech od 12. července.