Rodina je prostě základ, ale co s tím, když tatík se obléká za netopýra, mamička plánuje obsazení Gibraltaru a zuřivý synátor stíná hlavy na potkání?

Batman letos jede. Nejprve znovu vyšlo v luxusní úpravě kresebně dokonalé Ticho, kina převálcoval Nolanův Temný rytíř povstal a v Crwi přichystali nové vydání nejslavnějšího komiksového Batmana všech dob Návrat temného rytíře od Franka Millera.

Novinka Batman a syn je zajímavá i v takovéto konkurenci. S Nolanem a Tichem jej navíc spojuje motiv Ligy Stínů, protože právě s dcerou jejího vůdce Taliou má Batman nezdárného synka. S Millerem pak to, že Morrison přivádí znovu na scénu vše, co Miller s takovou důkladností zavrhl, tedy barevnost a naprostou ujetost. Pořád ovšem, jakkoliv to zní paradoxně, v tolik ceněném „temném“ duchu.

fotografie

Batman má dovolenou

Morrison je totiž tak trochu pošuk, je to ostatně Skot, takže za to asi nemůže. A jeho přístup k Batmanovi tomu odpovídá. Noční strážce Gothamu má totiž vážné psychické problémy, je totálně vyčerpaný a ztrácí smysl pro realitu. Takže se rozhodne udělat si dovolenou.

Jenže v Londýně na něj nečekají pouze večírky a bohaté paničky, ale i dávná zločinecká láska a otcovské povinnosti. Tedy hned potom, co vymlátí partičku nindžů přeměněných v lidské netopýry. Ale pak už hned následuje to hlavní – jak vychovat kluka, který je zvyklý zabíjet? Zároveň se musí vypořádat s únosem britského premiéra a zloduchy, kteří jako kdyby zpodobňovaly jeho nejhorší stránky. Řešení rozhodně nebude jednoduché, na batmanovské příběhy však rozhodně velmi krvavé.

Zatraceně dobrý netopýr

Hlavní deviza Batmana a syna je především skvělá Kubertova kresba. Batman a jeho plášť přirozeně splývají, sídla smetánky jsou honosnější než v pohádkách Tisíce a jedné noci, ženy jsou krásné, muži svalnatí, Joker šílený a výstřední (vraždícímu klaunovi je mimochodem věnován i bonus - psaná povídka s ilustracemi jak ze Silent Hillu), bitky jsou monumentální, škleby šílené a krev rudá a stříkající.

Co je naopak zádrhel, to je scénář. Ten není špatný, není ani průměrný. Je skvělý. Jenže evidentně počítá s větším rozmachem, než je tato jedna jediná kniha. Morrison psal Batmana několik let a pořádně si s ním vyhrál. Fanoušci museli mnohdy zapojit všechny zdroje, aby pochopili aspoň polovinu narážek a skrytých vtípků autora. U Batmana a syna to není tak hrozné, je to relativně jednoduchý a uzavřený příběh, o to podivněji ale působí závěrečná kapitola, která nás náhle přenese nějakých patnáct let do budoucnosti.

Právě to je jediný zádrhel knihy: s řadou dalších příběhů by fungovala ještě lépe. Jenže na druhou stranu, i když se ve finále budete ztrácet, masakr, ke kterému dojde, vám to více než vynahradí! A ocenit je třeba i vtipnou scénu, kdy se Bruce Wayne dostane na výstavu komiksového umění. Batman a syn má tedy mouchy, ale pořád je to zatraceně dobrý netopýr!