Spisovatel Philip K. Dick nebyl jednoduchá osobnost. Popravdě, byl dost narušený. Drogy, šílené vztahy, představa, že mluví s Bohem, nekonečná nedůvěra vůči všemu a všem... Normálně by se řeklo: cvok.
Jenže tenhle cvok dokázal všechny své běsy zpracovat do naprosto geniálních knih. Ano, ty mají spoustu chyb, ale všechny vás dokáží přesvědčit, že vy nejste vy a svět kolem vás má ke skutečnosti asi tak daleko, jako odpolední seriál na Nově k Shakespearovi.
Je proto docela zvláštní, že jsou tak populární mezi hollywoodskými filmaři, kteří mají v popisu práce vytvářet tak nějak hezké a zábavné sny. Však s nimi také uspěli především ti, kteří s hollywoodským systémem bojovali, nebo si z něj nepokrytě dělali srandu.
Blade Runner
Podle knihy: Sní androidi o elektrických ovečkách?
První dickovská adaptace a hned zásah do černého. Režisér Ridley Scott sice v průběhu natáčení nakrkl Dicka, herce i Hollywood a film samotný se dlouho zdál být propadákem, ale dnes je z něj kult.
Geniální zobrazení budoucnosti nemá oporu v knižní předloze, Dick se popisováním skoro nikdy nezdržoval, ale to nevadí. O filmu se totiž mluví jako o kyberpunku (což je žánr, za který se bude o mnoho let později vydávat Matrix) a Dick je považován za jednoho z jeho kmotrů.
Dalšími klady je kouzelná hudba a bravurní herecké výkony Harrisona Forda a Rutgera Hauera. A pochopitelně skutečnost, že Scott svého Dicka opravdu četl, takže nic není takové, jak se zdá, a v dekadentním světě neonů a mocných korporací se dokonce prohání jednorožec.
Total Recall
Podle povídky: Zapamatujeme si to za vás
Z původní povídky toho moc nezůstalo. Ale nevadí, protože za filmem stojí režisér Paul Verhoeven. Ten v prudérní Americe prorazil s vizí, že lidé chtějí vzrušení (takže tu hraje Sharon Stone) a brutální krvavé maso (takže tu hraje Arnold Schwarznegger) a on si z nich za to bude dělat srandu.
Vše je založené na tom, že hlavní hrdina, který touží po vysněné dovolené na Marsu, je skutečně takovým lůzrem, jakým se na začátku filmu zdá být. Často se říká, že Schwarznegger neumí hrát, ale tady je to plus.
Prvních asi patnáct minut je totiž jeho postava za úplného vola: blbý jak tágo, nespokojený s dokonalou manželkou, chlípný a ještě navíc ukecatelný k čemukoliv... načež následují přímočaré akční orgie, během nichž ve svých představách zachrání kolonii mutantů na Marsu, pozná tříprsou prostitutku, podvede a zabije svou ženu s neznámou brunetkou a odhalí artefakty mimozemské rasy.
Pointa je ta, že ve skutečnosti nezachrání nic a nikoho a ve skutečném světě se mu zavaří mozek a on skončí jako slintající idiot. Nebo ne? První Total Recall je prostě film, který za zády všech dokonale vyběhl s ikonou akčního žánru. Není divu, že vznikla nová verze.
Minority Report
Podle povídky: Minority Report
Steven Spielberg prostě sci-fi umí. V hlavní roli Tom Cruise a v jedné z vedlejších Colin Farrell (ano, ten co hraje v novém Total Recallu). Představte si organizaci, která trestá zločiny dřív, než k nim dojde. A představte si, že najednou je její šéf obviněný z vraždy.
Je chyba v dokonalém systému, nebo se jedná o spiknutí proti dokonalému systému, což je nemožné, protože systém je dokonalý? Huh, nepřehledné? Ani náhodou. Spielberg vysekl jeden z nejlepších thrillerů posledních deseti let. Z Dickovy typické deprese nezůstalo skoro nic, ale kdyby všechny adaptace měly podobné kvality, je na světě krásně.
Temný obraz
Podle knihy: Temný obraz
Když točit ujetého autora, tak ujetě. To si řekl Richard Linklater (jinak autor skvělé Školy ro(c)ku) a zfilmoval knihu o těžké závislosti na LSD, ve které jsou neviditelní brouci lezoucí po těle tím nejmenším problémem. Linklater použil techniku, kterou vznikl třeba i český Alois Nebel. Výsledkem je film, který působí, že ho natočil rozverný Freddie Krueger z Elm Street, na dovolené. Divný, divný. Divný, ale skvělý.
Správci osudu
Podle povídky: Adjustment Team
To si tak jednou Dick vymyslel organizaci, která kontroluje osud. Pak přišli filmaři a udělali z toho milostný příběh a satiru na americkou politiku v jednom. Předloha opět zaplakala, ale výsledek jde. Nebudeme si lhát. Správci osudu nejsou pecka, ale jsou sympatičtí.
Matt Damon má v hlavní roli jeden ze svých lepších dní a Emily Blunt to sluší tak, že pochopíte, proč kvůli ní někdo riskuje budoucí post prezidenta. Film sice snaží tvářit jako napínavý thriller a nedaří se mu to
Ale pořád je to kus poctivé filmařiny, který staví na skvěle napsaných a zahraných postavách. A protože postavy byly u Dicka vždy základ, jistě by filmu odpustil, že v něm nikdo nespáchá sebevraždu nebo není popraven za něco, co neudělal.
Philip K. Dick se nedožil premiéry ani jednoho filmu podle svých knih. A i když zrovna u toho prvního Blade Runnera ho to mohlo mrzet, v pozdějších letech by to už asi bral filozoficky. Dobré filmy se totiž pravidelně střídaly s těmi horšími či rovnou s takovými, které jako kdyby chtěly dokázat, že Dick je opravdu Králem úletů (což je mimochodem název jeho částečně autobiografického nescifistického románu).
Impostor: Živá zbraň
Podle povídky: Impostor
Vypadalo to tak hezky. Gary Sinise byl hercem, který nikdy nedostal příležitost něco velkého dokázat, ale ve vedlejších rolích byl dokonalý. Tady hlavní roli dostal a s ní i úkol předstírat, že je možná živou zbraní mimozemšťanů, aniž by si toho sám byl vědom. Po bok vyfasoval Madeleine Stowe, která zazářila například se sci-fi 12 opic, které sice není podle Dicka, ale je to stokrát dickovštější než Impostor. Jak to dopadlo? Nulové nápady, trapné triky a výprava, nelogičnosti v ději… takže bolestivé zklamání.
Výplata
Podle povídky: Výplata
Jako bolestivé zklamání dopadla i Výplata. Čert vem, že z předlohy nezůstalo skoro ani nezbytné minimum, na to jsme si už zvykli. Vykašleme se i na dřeváka Afflecka v hlavní roli. Problém je, že režisérem je John Woo - akční bůh, věrozvěst střelby obouruč a drsňáckých párátek vyplivovaných nad desítkami rozmašírovaných nepřátel.
Od někoho takového člověk nechce sofistikované hrátky s realitou a psychikou postav. Od někoho takového člověk nechce člověk chce zběsilou řežbu s bílými holubicemi ve zpomalených záběrech.
Jenže Výplata je pomalý film, ve kterém se občas vystřelí, ale spíš jen tak, aby se neřeklo. Natočit to někdo jiný, budeme nadávat, že to není úplně Dick, ale aspoň to není úplný průšvih. Jenže to bohužel nikdo jiný nenatočil.
Next
Podle povídky: Zlatý muž
Asi nejhorší adaptace předlohy Philips K. Dicka vůbec. Proč? Protože není jasné, v čem vlastně ta inspirace Dickem spočívala. Údajná předloha, povídka Zlatý muž, vypráví o zkoumání mutanta, který má zlatavou srst a dokáže předvídat nejbližší budoucnost. Mutanti jsou v jeho světě určeni k likvidaci a on to ví. Takže uteče. Ví, kdy se otevřou jaké dveře, která vědkyně mu pomůže a tak podobně.
Dick obecně nevěřil na hodné mutanty, roboty, androidy, politiky, právníky a další nelidi, takže se žádná romantika nekoná. Jenže ve filmu má hlavní roli Nicolas Cage, kterému zlatá srst chybí a tuctově zachraňuje nějaké nevinné. Au.
V tomto výběru filmů chybí Rádio svobodný Albemuth. K filmu o komunikaci s Bohem v hippies zamořeném Berkeley se ale nedá dostat. Přesto je jedno jisté. Hollywood se v díle Philips K. Dicka rýpe rád, takže se určitě dočkáme dalších filmů podle jeho nápadů. Dobrých, špatných i jednoduše ujetých. Nechme se překvapit.
