Páni, co mají na svědomí Koralínu a svět za tajnými dveřmi, znovu popadli loutky a vrhli se na zombie film pro mladé. Výsledek je tak divný, jak jsme doufali...

Jedenáctiletý Norman žije na malém městě, kde není zrovna jednoduché vyjít. Aspoň ne tehdy, když máte ten divný účes, tu divnou rodinu a hlavně onen divný zvyk mluvit s mrtvými. To vás vaše okolí potom logicky brutálně šikanuje.

Výjimkou je tlustý chlapeček, který je ale stejný outsider jako vy. Jenže pak se ukáže, že vaše posledně zmíněná podivnůstka může zachránit celé město. V tom se totiž probouzí stará kletba a na pochod se dávají nejrůznější zombíci a duchové.

Stopa vede ke kultovní Noční můře

Tolik k zápletce. Ta je zajímavá, ale ruku na srdce, příběh losera, který se stane hrdinou, protože tím přece nemůže být někdo „normální“, je opravdu stará písnička. Tak stará, že by po ní za běžných okolností neštěkl ani pes.

Ovšem tvůrci filmu Norman a duchové to ví a snaží se zuby nehty (často dokonce svými), aby jejich snímek běžný nebyl. Však jsou to lidé, jejichž stopa vede až ke kultovní Noční můře před Vánoci.

To znamená, že vizuální stránka věci je naprosto odlišná od běžného animovaného filmu. Postavy se v podstatě ani nesnaží „líbit se“, ale přesto se na ně dívá parádně - mnohdy právě proto, že jsou jiné. Množství práce, kterou si tvůrci s filmem dali, si zaslouží úctu samo o sobě, ale ještě lepší je, do čeho tu práci investovali.

Děti se musí bát

Norman a duchové je totiž parádně hororový film. Jeho tvůrci si stejně jako režisér Tim Burton vůbec nemyslí, že by se dětský divák neměl bát. Z plátna se proto sype jedna strašidelná vychytávka za druhou.

Hlavní hrdina je totální fanda nejen duchařin, ale i zombie filmů či brutálních vyvražďovaček. Díky tomu je naprostou lahůdkou i běžná pozvánka na hokej, tedy pokud vám něco říká jméno Jason Voorhees (napovíme: to je ten zlý pán s hokejovou maskou z hororu Pátek třináctého). Odkazy a drobnými vtípky je doslova narvaný každičký záběr.

Hodně napoví už první scéna. Norman sleduje béčkový zombie film. Jeho hlavní hrdinka afektovaně ječí a během nádechů se kouká do kamery, zda ječí správně, zombie je odporný a v odhalené lebce má správně třaslavý mozek. A do toho všeho vede Norman dialog se svou babičkou o pravidlech žánru... abychom v další scéně zjistili, že babička je duch.

Zatím nejlepší animák

Prostě a jednoduše: film se nebojí šokovat a být hnusný. Ovšem obojí velmi zábavným způsobem. Problém nastává ve chvíli, kdy se snaží vyprávět příběh. Tam už jaksi nezbyly síly a jede se na volnoběh té tradiční zápletky s tradičním ponaučením. Ale i tak se díky těm tunám nápadů dostává Norman a duchové do vyloženě kladných čísel a po bok Rebelky na post zatím nejlepšího animáku roku.

+ Nádherně divná animace a plno odkazů na horory známé i neznámé.

- Spíše sled povedených scén, než postupně gradující děj.