Kdo v Čechách nezná Loba, ten o komiksu nic neví. Tenhle veselý lovec lidí, který vyvraždil celou rodnou planetu, jen aby o sobě mohl říkat, že je „poslední“, u nás pro prosazení komiksu v 90. letech udělal víc než Batman, Superman a Spider-man dohromady.
Hoši z legendárního magazínu Crew totiž tehdy správně vsadili na něco, čemu se dnes říká zábavná brutalita. A těžko si představit lepšího zástupce než Loba: osvalený víc než Schwarzenegger, ďábelsky rudé oči, černé rozcuchané háro, v mozku nonstop hrající metalové rádio, v ústech doutník a v ruce hák, k tomu motorka a naštvaný buldog…
A tuny hlášek typu „krční páteř rupne, když se na ni dupne“. Lobo nebyl politicky korektní, pil alkohol, otáčel se za holkami a jestli to nevíte, tak si to nemilosrdně vyříkal i se Santou Clausem (který mu s pěnou u úst věnoval nesmrtelné „Chcípni, nezbedný truldo!“).
Roztrhnutý vejpůl
Během let Lobova sláva sice poněkud opadla a jeho knížky už dávno nejsou na komiksové scéně událostmi roku, ale je to sakra klasik! A nyní vychází Kostěj nesmrtelný, sborník čtyř příběhů, které jeho legendu tesaly do našich hlav nejradikálněji.
V prvním příběhu se stane dozorčím na soutěži krás, (kterou se snaží pomocí kulometů, granátů a modliteb zlikvidovat půlka vesmíru. V druhém se nám odhalí fascinující drobnosti z jeho pohnutého života: třeba kolik prstů ukousl při svém porodu asistence a proč nemá rád Supermana. Ve třetím si vyrazí do Hollywoodu, aby srovnal do latě všechny, kdo si myslí, že mohou zprznit jeho životní příběh - režiséra Tima Buřtoně, producenta, Robocopa, Terminátora i King Konga.
A pak je zde finální Kostěj, v němž se Lobo nechá roztrhnout vejpůl, zlikviduje kolonii masožravých šneků a naservíruje několik scén, jež se, slovy uvedenými na vydaném komiksu, „svou čirou nepravděpodobností vzpírají jakémukoliv popisu“.
Mysl osvobozující řežba
Prostě a jednoduše, Lobo není pro útlocitné. Je pro ty, kteří ocení humor černější než vyhlídky Bohemky na vítězství v Lize mistrů. Lobo je o svobodném potěšení z toho, že někde je „maso“. Hezky v barvě a s rozkošnými detaily i popkulturními vtípky (víte třeba, že je fanouškem Catwoman?).
Od dob klasických akčňáků osmdesátých let jako bylo Komando nenajdete víc mysl osvobozující řežbu. Která je jen tak mimochodem neuvěřitelně oblíbená i u intelektuálů. Ostatně i zde, po té co urve hlavu třicetimetrové gorile, procedí Lobo hlubokou pravdu: v Hollywoodu se nekupují scénáře, ale duše!
Ano, ano, pod vší tou brutalitou se skrývá… no, vlastně nic, ale vysvětlujte to lidem, kteří budou nadšeně vyprávět o tom, jak Lobo nastavil zrcadlo válce v Iráku i kapitalistickému filmovému průmyslu. Nebo jim raději nic nevysvětlujte a jen si počkejte, až je Velký šéf osobně srovná do latě. Bude to zábava. Věřte mi.
90%
+ Óda na kydlení v rytmu metalu a nejbrutálnějších hlášek devadesátých let
- Dnes už je Lobo vlastně docela starosvětskou zábavou
Lobo: Kostěj nesmrtelný
Alan Grant, 120 str., 289 Kč, Crew 2012
