Voda vysoko vystříkla, jak netvor strhl chlapce pod hladinu.
Návnada zabrala, blesklo Amrasovi hlavou, když vypustil do zmítajícího se klubka první šíp. Nezáleželo mu na tom, zda zasáhne slizkou nestvůru nebo kluka.
Také Níviel se vrhla vpřed a nesmlouvavě rubala do vody tesákem potaženým tenkou vrstvou stříbra. Oba viděli, že se chlapcovy bílé paže těsně obemkly kolem zeleného těla a nedovolují vodníkovi uniknout.
Náhle bylo po všem. Na hladině plavala nestvůrná mrtvola pokrytá krví. Dostali se při zápase až na mělčinu, a tak se chlapec postavil. Z oka mu trčel zlomený dřík šípu. Tělo měl probodané a posekané, kus masa na krku vykousnutý, jak se jej netvor snažil zbavit.
Bohové, zachvěl se Amras hrůzou, odpusťte nám. Spojili jsme se s jednou stvůrou proti druhé.
Běs se otočil k Níviel, která těžce oddechovala.
„Teď pustíš moji matku,“ řekl. Hlas měl chladný, beze stopy bolesti, bez náznaku jakéhokoliv citu.
"Už se stalo," odvětila Níviel.
"Kam šla?" zasyčel kluk.
"Odpovědi na otázky nebyly součástí naší dohody," usmála se elfka líbezně.
Vyprávění o šelmách
Představte si, že se pokoušíte popsat nosorožce někomu, kdo ho nikdy v životě neviděl. Asi byste ho pro názornost přirovnali k něčemu, co váš posluchač zná - možná k velkému divočákovi, možná ke koni, který má uprostřed čela roh. Ejhle, takhle nějak nejspíš přišel na svět bájný jednorožec.
Když za starých časů putovali kupecké karavany do vzdálených zemí, setkávali se tam obchodníci a jejich doprovod s nevídanými divy. Doma pak vyprávěli nejen o lidech se šikmýma očima nebo s černou barvou kůže, ale též o bleskurychlých šelmách s obrovitými zuby, o slonech s jejich choboty a kly a o spoustě dalších podivností.
Protože fotoaparáty neexistovaly, museli se cestovatelé při popisování těch prapodivných tvorů spolehnout jen na svou výřečnost, případně na neumělé kresbičky. Tím ještě více podněcovali fantazii posluchačů, kteří si pak sami vzhled cizokrajných zvířat domýšleli a představovali si je ještě podivuhodnější, než jaká ve skutečnosti byla. Právě vyprávění o šelmách a bytostech z exotických krajin dala už ve starověku vzniknout prvním bestiářům.
Stvoření skutečná i mýtická
Od počátku si ovšem vedle tvorů skutečných nacházela cestu do těchto knih i stvoření mýtická, zcela smyšlená. Lidská představivost zrodila dosti bizarní bytosti, a tak se na stránkách středověkých bestiářů procházejí například chiméry s třemi hlavami – jednou lví, druhou kozí a třetí hadí, umístěnou na konci lvího ocasu. Pozadu nezůstávají ani gryfové, což jsou pro změnu lvi s orlí hlavou a křídly.
Bestiáře přinášejí i plno nápaditých teorií o tom, jak ta která nestvůra vlastně vzniká. Tak se dozvídáme, že bazilišek se rodí z vejce sneseného černým kohoutem, které musí ve tmě vysedět ropucha a had. Draka si prý můžete vypěstovat sami; stačí, když budete sedm let krmit lidskou krví hada. Trochu vám přibude na váze, pak mu narostou nohy zakončené spáry a stane se z něj zmek, což má být jakási obří dravá ještěrka. Budete-li v krmení pokračovat dalších sedm let, narostou vašemu zmekovi křídla a stane se skutečným drakem, který umí chrlit oheň, takže máte-li na někoho pifku, měl by se dotyčný začít ohlížet po nějakém jiném působišti.
Bestiáře jsou věčné
Obliba bestiářů trvá dodnes. Nikdo už sice nevěří tomu, že by to, co se na jejich stránkách dozvídá, byla pravda, ale je zábavné si na to alespoň hrát. A tak když dnes vidíte v knihkupectví svazek s názvem „Bestiář“, obvykle jde o doplněk k nějaké hře na hrdiny (z těch českých je nejznámější Dračí doupě). V ní hráči prožívají dobrodružné příběhy a jejich smyšlení hrdinové se obvykle utkávají s monstry a strašidly. Přehled různých bytostí a jejich vlastností je proto pro takovou hru vítaným rozšířením. V České republice je nejnovějším přírůstkem „Bestiář pro Dračí doupě II“, jehož malebnou obálkou se můžete pokochat na této stránce.
Pokud toužíte se s některou z nestvůr popsaných v tomto moderním bestiáři setkat osobně - a jste zároveň předplatiteli ABC - není nic snazšího. Zkušební verzi pravidel Dračího doupěte II jste našli pod názvem „Pirátská verze“ připojenu k prosincovému dvojčíslu. Lze si ji rovněž zdarma stáhnout v elektronické podobě ze stránek www.drd2.cz. Hru si tak můžete se svými kamarády a kamarádkami zdarma vyzkoušet.
Bude-li se vám Dračí doupě líbit, nic vám nebrání vydávat se pravidelně do krajin fantazie, kde na vás příšery a obludy čekají za každým rohem. Inspirovat se při tom můžete i bestiáři z dalších herních prostředí, které vám na těchto stránkách představíme v příštích měsících.
