Inteligenci a její měření provází odjakživa pověst něčeho tajemného, co se šťourá ve vašem mozku a pak všechny vaše schopnosti a slabiny schová pod jedno prosté číslo. Je to opravdu jako v seriálu Teorie velkého třesku, kde se hrdinové neustále předhánějí, kdo dosáhl v testech vyššího skóre? Opravdoví vědci by se seriálovými geeky moc nesouhlasili.
IQ na horské dráze
Za prvé měření IQ není plným odrazem naší inteligence. A ani nemá být – odjakživa sloužilo hlavně k rozpoznání psychických poruch. Test často pomůže odhalit třeba poruchu učení u žáků, kteří bojují se známkami, ačkoli jim to jinak pálí. A za druhé IQ vůbec není pevně dané. Nejenže se mění s věkem, ale dokonce se ukazuje, že každá nová generace dosahuje podstatně více bodů než ta předchozí.
Evoluční sprinteři?
Této proměny výsledků IQ testů mezi generacemi si poprvé všiml novozélandský vědec James Flynn, podle něhož je dnes známá jako Flynnův efekt. Jak si ji vysvětlit? Používáme snad mozek tak intenzivně, že jsme dokázali uspíšit evoluci? Taková skoková změna však není možná. Ve skutečnosti je okolností, díky kterým dnes zvládáme měření inteligence lépe než naši předkové, hned několik a nejspíš si ani neuvědomujeme, jak moc změnily naše životy.
Pes a zajíc
Za nejzásadnější považuje Flynn odlišný způsob života dnešního člověka úzce spojený s moderní technologií. Ta proměnila i způsob jeho uvažování. Jako příklad dává otázku: „Co má společného pes se zajícem?“ Odpověď se zdá být jasná: „Jsou to oba savci!“ Jenže před sto lety by lidé celou věc viděli jinak a nejspíš by řekli, že pes je skvělý pro lov zajíců. Zatímco naši předkové byli naučeni myslet čistě prakticky, my dnes uvažujeme více v abstraktní logické rovině. Člověk by netušil, jaké má odpolední surfování po internetu důsledky!
Hamburgerová terapie
Další důvod, který vědci vidí jako klíčový, je kvalitní strava. Možná teď u čtení ábíčka přikusujete pizzu z mikrovlnky nebo gumovou bagetu a o její kvalitě máte vážné pochybnosti. I přes naše nešvary ve stravování se ale máme lepší výživu než v minulosti, kdy lidé mívali hlad. Ani hladomor (vymírání obyvatelstva v důsledku dlouhodobého hladovění) nebyl ještě před sto lety nic neobvyklého. A i když byla dobrá úroda, málokdy bylo jídla opravdu nazbyt. Že dnes nám živiny nescházejí, dokládá i průměrná výška člověka, která za posledních sto let poskočila až o deset centimetrů. Vědecké studie přitom naznačují, že změna tělesné stavby je propojená s bystřejší aktivitou mozku.
Co je to opravdová inteligence?
Odpověď na tuto otázku najdeme jenom v souvislosti s dobou, v níž žijeme. Dnes se na odpověď, že pes umí ulovit zajíce, díváme s pozdviženým obočím. Jak by se ale na naši verzi dívali v době, kdy bylo ve spíži pusto a lesy plné zvířat? Ale rozhodně si nemůžeme zoufat. Vždyť IQ testy vznikly proto, aby otestovaly ten způsob myšlení, který považujeme za důležitý. A jestli se právě v něm neustále zlepšujeme, jsme na správné cestě. Takže při čtvrtletce z matiky si zkuste vzpomenout, že jste součástí nejchytřejší generace v dějinách lidstva!
Kyne nám mozek?
Po většinu dvacátého století člověk rostl do výšky. A s tím, jak rostl, mu to lépe myslelo. Jenže v devadesátých letech se tento růst zastavil a výsledky současných testů ukazují, že se zpomalil i trend vyšší inteligence. Odborníci tvrdí, že na vině může být silná vlna imigrantů z chudých zemí. Jejich adaptace na západní životní styl může chvíli trvat a dočasně snižují výsledky IQ testů. My navíc nabízíme jedno nevědecké, ale až nebezpečně logické vysvětlení. Místo do výšky totiž v posledních letech rychle rosteme do šířky. A to se už zdaleka netýká jen amerických pojídačů hamburgerů a hot dogů. Mozek se přizpůsobil, obalil sádlem a teď nám celý den našeptává, že bychom měli večer strávit u dalšího filmu o masakrování upírů.
