O Goonovi můžete říct spoustu věcí. Třeba že je to brutální přesdržková, kde se rubou nemrtvé zrůdy, obří roboti, hejkalové, gigantická nafukovací kuřata, ještě gigantičtější chobotnice, lidi a také dobrý vkus.
Goon je totiž béčko jak řemen. Eric Powell je nadšenec do braku dvacátých a třicátých let minulého století. Takže je jen logické, že jeho komiks je o gangsterském vymahači dluhů, který žije ve městě, kde by se v noci bála i Addamsova rodina.
Tady poteče krev a sliz a ichor!
Powell ví, že o jeho dílko intelektuálové neopřou ani kolo, ale nestydí se za to. Naopak si to užívá v obou komiksových knížkách Goon 1: Nic než utrpení a Goon 2: Mé vražedné dětství. Což dokáže i tím, že se v jedné z povídek řeší nahé fotky Ingrid Bergmanové. No, tu nakonec Powell nenakreslí (místo ní dostaneme zamilovanou mořskou příšeru vysazenou na suchozemské samce a savce k tomu), ale jinak kreslí fakt s láskou všechno.
Podívejte se na ukázku z dlouho chystaného animovaného filmu s Goonem:
Stejně jako je vymazlená hranatá čelist mlátičky Goona (za kterou by upsal duši i známý bradatec Sylvester Stallone), tak jsou vymazlené i sebeshazovačské hlášky a komentáře. V jednu chvíli Powell paroduje knižní jazyk vysoké kultury, aby hned potom napsal něco ve smysu: „Kašleme na to, podívejte, tady máme přece Goona, jak to pere z osmatřicítky do vobří slizký chobotnice, no není to paráda?“
Je to paráda. Navíc paráda v absolutně odlehčeném stylu, který je sice karikaturou jedna radost, ale zároveň dokáže podtrhnout i překvapivě vážné a tragické okamžiky.
Nejhnusnější… zábava?
Absolutně nerealistická kresba je poměrně povedeným maskovacím manévrem. I ty nejhnusnější věci pak totiž vypadají… zábavně. Takže Powell se občas opravdu utrhne ze řetězu a pere do svých čtenářů vánoční skřítky požírající děti, chlapa schopného živit se jen masem nemrtvých nebo úchylné incestní duchy.
To vše proložené parodiemi na reklamy, které jsou… prostě ženiální. Třeba logika lachtana, který vám po telefonu pomůže vyřešit vaše problémy, je naprosto odzbrojující.. A pravdivá, protože opravdu jen absolutní idiot by přece svěřoval své problémy cizímu člověku, no ne?
Bacha, ta zábava má hloubku!
Komiks je založený na tom, že hrdina je tupý rváč, a to se brzy omrzí. A tak Powell od začátku trousí poznámky, z kterých je jasné, že Goon není žádný tupec. V jeho příběhu jde o víc než jen splnit kvótu utržených hlav na stránku. V Goonově minulosti se totiž skrývá tragédie a pod jeho čepicí mozek a pod krví pocákaném tričkem srdce.
V druhé knize Goonových dobrodružství se mimochodem ukáže, jak moc je Powell hravý. Jeden z příběhů je zde totiž uvedený několika stránkami z fotek. Jestli jste někdy viděli takové ty úchylné fotoseriály z Bravíčka, tak tohle je podobné. Jen s krví, čtením komiksů a cynismem první jakosti. Goona je prostě těžké si nezamilovat. Jediná jeho vada je, že každou knížečku slupnete doslova na posezení.
90 %
+ Brutální a bizarní zábava. Obojí v maximálním ševelu.
- Sakra, ty knížečky jsou nějaké krátké!
Goon 1: Nic než utrpení & Goon 2: Mé vražedné dětství
Eric Powell, Comics Centrum 2013
