Tajemství Štěchovického pokladu: Co ukryli Němci nedaleko Prahy?

Poklady se nezakopávaly jen v době starých Keltů nebo za třicetileté války. Jeden prý pochází z doby před 60 lety a ukrývá se v Hradištku u Štěchovic.

Záhada Štěchovického pokladu

Ještě celkem nedávno se na území Česka ve velkém ukrýval majetek. V období druhé světové války zakopávali své cennosti před nacisty Češi a Židé, po válce zase Němci, kteří byli vyhnáni z české země. Dnešní hledače pokladů láká hlavně jmění, které nacisté za války uloupili a schovali si na poválečné časy.

Asi nejslavnějším místem, kde se má ukrývat nacistický poklad, je obec Hradištko u Štěchovic. Během druhé světové války zde byl výcvikový prostor jednotek SS, v němž se nacházel přísně střežený objekt obsahující rozsáhlé podzemní prostory. Podle dobových svědectví do nich těsně před konce války Němci ukryli záhadné bedny.

Netušené zbraně

Mnozí věří, že se ve štolách u Štěchovic skrývá zlato a peníze. Pro jiné by byly zajímavější plány (a možná i prototyp) diskovitého letadla s pohonem na antigravitaci, které podle legendy vyvíjeli konstruktéři v čakovické Avii. Takový letoun je přece jen trochu silná káva, ale faktem je, že němečtí vědci ve vojenských technologiích o dost předběhli svou dobu.

Ke smůle fašistického Německa – a štěstí nás ostatních – nebyla už Říše schopná většinu jejich nápadů dotáhnout do výroby. Stejně jako německá atomová bomba zůstaly i zázračné letouny jen ve stadiu nákresů nebo nanejvýš nefunkčních prototypů. Některé z těchto stíhaček se vyvíjely na našem území. Například letoun Škoda-Kauba, který měl pohánět náporový motor (ramjet). Pokud by jeho technologii, s níž se dodnes podnikají pokusy, výrobci zvládli, dostali by stroj rychlejší než dnešní stíhačky!

GALERIE: Co ukryli Němci nedaleko Prahy?

Jantarová komnata. Ztracený poklad ruských carů. Na obrázku je její kopie, zhotovená před deseti lety podle starých fotografií. Originál se prý může nacházet i Štěchovic

Asi nejznámější hledač Štěchovického pokladu Josef Mužík v jedné ze šachet nedaleko Hradištka. Ani on však – po 18 letech hledání – kýžený poklad nenašel

Rekonstrukce „zázračné Hitlerovy zbraně“ stíhacího letounu Škoda-Kauba. Možná, že záhadné bedny s pokladem obsahovaly plány takovýchto„superzbraní?

fotografie

Jantarová komnata

Další hledači doufají, že ve Štěchovicích naleznou část Jantarové komnaty, díla nedozírné ceny, které bylo naposledy spatřeno roku 1944 v německém Královci (dnes ruský Kaliningrad). Byla darem pruského krále carovi Petru Velikému. Šlo o místnost celou obloženou broušeným jantarem a pozlacenými zrcadly. Její hodnota je jen těžko vyčíslitelná.

Snahu lovců pokladu povzbuzují i stará svědectví. Podle nich esesmani přivezli koncem dubna 1945 do Štěchovic záhadné bedny. Zajatci z nedalekého koncentračního tábora je pak uložili do připravené štoly. Když vězni vchod do podzemí zamaskovali, strážní je do jednoho postříleli.

Seznamy agentů

Nejúspěšnější byli v hledání pokladu po válce Američané. V březnu 1946 ze štoly v rokli Závist odvezli přes 30 beden s částí archivu Úřadu říšského protektora. Obsahovaly i záznamy o tom, jak se kdo během války choval (tedy i to, kdo s Němci spolupracoval). Američané však zřejmě hledali něco jiného, protože nakonec archiv (otázka je jak kompletní) vrátili do Prahy.

Hledání pokladu ale neskončilo. Komunistická Státní bezpečnost (StB) po něm intenzivně pátrala, vyšetřovala svědky, najímala geologické firmy a hlavně celou oblast dobře hlídala. Zřejmě ale nikdy nic neobjevila.

Utratil 14 milionů

S narůstající dobou od konce války intenzita pátrání polevovala, hledání však pokračovalo až do 80. let. Jednalo se samozřejmě o výzkumy pouze se souhlasem vojáků. Po pádu komunizmu v roce 1989 se ale v okolí Štěchovic vystřídala celá řada hledačů. Asi nejznámější z nich je Josef Mužík, který pátráním po zdejším pokladu strávil 18 let života a utratil za něj 14 milionů korun. Navzdory své houževnatosti ani on, ani nikdo jiný poklady srovnatelné se svými představami nenašel.