R.I.P. je zkratka latinského rčení, které se překládá jako „Odpočívej v pokoji“. Najdete ji na hřbitovech ale i v muzikálovém dílu kultovního seriálu Buffy. Takže není žádným překvapením, že v stejnojmenném batmanovském příběhu našeho hrdinu padouši zaživa pohřbí do hříchem obtěžkané půdy Gothamu. A nejen to. Před tím z něj udělají šílence a totální trosku, že i Joker obdivně zatleská. Tedy hned potom, co podřízne svého posledního psychoterapeuta.
Grant Morrison podruhé a lépe
Loni vydaný Batman a syn byl rozhodně… působivý. Na první pohled bylo jasné, že je jeho scenárista Grant Morrison hodně ujetý psychouš. Příběh, v němž Batmanovi hodil na krk malého kluka, měl ovšem několik poměrně zásadních zádrhelů. Především v tom, že v příběhu něco podstatného chybělo. Což aktuální Batman R.I.P. napravuje.
A rovnou si řekněme, že to je fakt pecka. Batman pokračuje v pátrání po záhadné organizaci Černá ruka. Ta však o jeho snaze ví a dokonce s ní počítá. Jejím cílem je totiž totální Batmanovo zničení: fyzické i duševní. Do pohybu se dostává plán připravovaný celé roky. Plán, který proti Batmanovi obrátí jej samého…
Invaze bizardních padouchů
Kdysi dávno se totiž Bruce Wayne aka Batman pokoušel poznat své hranice ve všech myslitelných oblastech. Meditoval, trénoval, dokonce se nechal přivést na práh smrti. A Černá rukavice mu tehdy do mysli vložila virus. Ten pak čekal na správnou chvíli. Ta nyní nadešla a Batman podléhá vlastním běsům a šílenství, zatímco Gotham čelí invazi bizarních padouchů.
Mezi nimi se neztratí ani Joker, opět vypuštěný z Arkhamu. Jenomže ironií a jedním z nejlepších vtípků (naprosto černohumorných) příběhu je, že se tentokrát Joker nebaví ani tak tím, jak dostane Batman do těla, ale tím, jak si jsou členové Černé rukavice svým plánem jistí. Jenže Batman je pochopitelně Batman. A to si pište, že ze svého hrobu povstane. Rozzuřený a odhodlaný přinést Gothamu mír a padouchům děs…
Pořádně temná netopýří můra
Grant Morrison totiž opravdu umí vystihnout, že Batman je o nočních můrách – a nejen těch cizích, ale i vlastních. Bruce Wayne sice svou vnitřní temnotu a běs zkrotil a dal jim tvář netopýra. Jenže je nikdy nezabil a ony stále čekají na chvilku slabosti.
V tomto příběhu přesně taková slabost přichází. Takže pak nevadí, že Morrisonův scénář ne vždy dává stoprocentní smysl. Noční můry totiž nemají dávat smysl. Ty mají děsit a připomínat nám, proč se bojíme tmy. Mají skákat od představy k představě, převracet pravidla a kácet modly jistot. A pálit do nás jednu brutální vizi za druhou. Což Batman R.I.P. plní na sto dvacet procent.
Šíleně geniální kresba
Kresba Tonyho S. Daniela a Lee Gerbera je geniální. A opravdu vypadá jako něco, co se odehrává v mysli šílenství podléhajícího Batmana. Temné obrazy, šílené postavy a na Batmana hodně brutální scény. Joker s břitvou, Batman s baseballovou pálkou, svěrací kazajka a stísněná rakev… Morrisonovi bych sice nikdy nesvěřil ani čivavu svého největšího nepřítele, ale těžko najít někoho lepšího, kdo by měl ukázat, že i logiku a vědu vyznávající superhrdina je vlastně docela solidní psychopat. Tohle je opravdu jiný pohled na Batmana. Jiný, ale naprosto logický.
Vlastně jediné, v čem Batman R.I.P. trochu zklame, je onen v anotaci hlásaný „jiný“ pohled na Jokera. Morrison zde jen pokračuje ve své tezi z předchozí knihy. Pokud zde hraje nějaká postava vedle Batmana skutečně velkou roli, je to tentokrát jeho komorník Alfréd. Věrný, zbitý, mučený, použitý jako maska pro jistého padoucha. Právě skrze jeho pohled na věc je jasně vidět, že Batman už dávno není člověkem, ale oživlým nočním děsem. Což je jedině dobře, protože vždy, když se v Batmanových příbězích objevily horové prvky a šílenství, stálo to za to. A Batman R.I.P- toto pravidlo jen a jen potvrzuje.
90%
+ brutální a temný výlet do hlubin Batmanovy mysli
- čistě mezi námi, občas to nedává smysl… ale vzal to čert.
Batman R.I.P.
Grant Morrison, Tony S. Daniel, 224 str. 599 Kč BB/art 2013
