Recenze: Superman a Poslední syn

Režisér prvního filmového Supermana se vrací ke komiksovým kořenům Muže z oceli. Tanky létají vzduchem, kryptonit září tmou a přichází generál Zod!

Recenze: Největší z hrdinů vrací úder nadlidskou silou

Uprostřed Metropolis ztroskotá kluk z Kryptonu. Čtete správně. Stane se to v Metropolis, ne ve Smallville. Není to totiž Superman. Muž z oceli se ale okamžitě ujímá role ochránce a mentora. O malého návštěvníka z Kryptonu má totiž zájem armáda i superpadouši – především děsivý záporák generál Zod. Superman si bude muset sáhnout až na dno a dokonce uzavřít spojenectví se svým největším nepřítelem. Pokud neuspěje, Země bude odsouzena k věčnému otroctví.

Superman mezi dvěma světy

Největším plusem Posledního syna je, že je tradiční. Nenabízí žádné experimenty ve scénáři, ani v kresbě. Ale o to víc vypráví poctivý supermanovský příběh, který jde ke kořenům. A ty jsou jasné. Superman/Clark Kent je lapen mezi dvěma světy (Kryptonem a Zemí) a mezi dvěma otci. Ale také mezi identitou nemotorného novináře a neporazitelného superhrdiny.

Takže když se objeví chlapec z Kryptonu – důkaz, že Superman nemusí být sám – je to možnost, jak dosáhnout rovnováhy mezi vším, co ovlivňuje Supermanův život. Scénář Supermanovy vystihuje naděje hlavního hrdiny sice krátce, ale jasně. O to osudověji pak působí gigantický střet se Zodem, bývalým válečným vůdcem Kryptonu a posléze jeho nejnebezpečnějším zločincem. Nedivte se, napsali to dva hodně slavní lidé.

fotografie

Scenáristický tandem snů

Prvním je Geoff Johns. U nás ho známe díky Green Lanternovi a supermanovskému Utajenému počátku. V obou případech prokázal, že má cit pro superhrdinské bitky a megalomanské zápletky, ale zároveň se nevyhýbá ani civilnímu rozměru svých hrdinů. Dokonce se dá říct, že všechno to poletování vesmírem a žonglování se slunci má vždy jen otevřít cestu pro nějaké osobní dilema.

V tom si může podat ruku s druhým panem scenáristou Richardem Donnerem. Což je tedy pecka. Že vám to jméno nic moc neříká? Pravda, je to pozůstatek dávných časů. Tenhle pán totiž režíroval nejslavnějšího filmového Supermana (v roce 1978!!!), ale také třeba legendární horor Přichází Satan! a neméně legendární akční sérii Smrtonosná zbraň. Prostě věci, kde to sice bouchá o sto šest, ale důležité jsou postavy.

Superman v pubertě poprvé zachraňuje

Nový Superman se jmenuje Christopher

Díky Donnerovi Poslední syn vyvolává pocit příjemné nostalgie a pocty Christopheru Reevovi, herci, který je dodnes nejslavnější tváří Supermana. Však také nový chlapec z Kryptonu, kterého Superman jako Clark Kent adoptuje, získá jméno Christopher.

Příběhu pomáhá i ve správných chvílích rozmáchlá kresba Adama Kuberta. Tanky létají vzduchem a kryptonit všech barev září tmou. Kubert zvládá jak slunný Metropolis, tak depresivní Zónu přízraků, což je kryptonské vězení ležící mimo naši realitu. A s chutí po stránkách trousí drobné reevovské odkazy.

Poslední syn není pro ty, kdo chtějí hledat v superhrdinském komiksu vazby na současnou politiku a složité alegorie. O to větší radost z něj však budou mít opravdoví fanoušci Supermana jako postavy a jeho báječných dobrodružství. A mimochodem, těch pár narážek na Batmana a démonický Lex Luthor v roli spasitele potěší, ne že ne!