Život strávený mezi židlí u počítače ve škole nebo v kanceláři, pohovkou před televizí a židlí u domácího kompu. Špatná strava. Prostředí znečištěné všemi možnými chemikáliemi. Stres a nedostatek spánku. Těmhle faktorům připisujeme to, že se z lidí stávají čím dál větší chudinkové. Jsme tlustí, zadýcháme se, když dobíháme autobus, a trpíme civilizačními nemocemi: rakovinou, ucpáváním cév, cukrovkou... Připadá nám logické, že kdybychom žili tak jako naši předkové – jedli čerstvé jídlo, žili v neznečištěném prostředí a lovili nebo fyzicky pracovali – byli bychom daleko zdravější.
Ucpané mumie
Jenže z moderního zkoumání mumií vyplývá trochu jiný obrázek. Vezměme si jednu z nejčastějších: ucpávání cév neboli aterosklerózu. Ve stěnách krevních cév se usazuje cholesterol a další látky, které vytvářejí zvápenatělý plát. Ten zužuje průměr cévy a omezuje množství krve, které jí protéká. Orgány tak nemají dostatečný přísun kyslíku, a pokud se céva ucpe úplně, může dojít k infarktu.
Cévy zanesené aterosklerotickými pláty vědci objevili u překvapivě vysokého počtu egyptských mumií starých až 3500 let. Tyto mumie patřily lidem z vyšší vrstvy, mezi kterou se počítali šlechtici a kněží. Dá se předpokládat, že ti v životě moc fyzicky nepracovali a jedli si víc než dobře.
Nemocní lovci a sběrači
Příčina aterosklerózy starých Egypťanů by tak mohla být stejná jako v naší době: nezdravý styl života. Vědci se proto rozhodli podívat na cévy mumií z více částí světa. Kromě egyptských mezi nimi byly mumie zemědělců ze starověkého Peru a severozápadu Severní Ameriky i obyvatelů Auletských ostrovů, kteří se živili lovem a sběrem. Výsledky skenování mumií výpočetní tomografií byly pro vědce skoro šokující. Ucpané cévy mělo 34 % zkoumaných mumií. To znamená, že výskyt aterosklerózy byl u dávných společností skoro stejný jako v současné lidské populaci.
Pacient Ötzi
Ucpané cévy trápily i slavného „Muže z ledovce“ čili Ötziho, který zemřel v rakouských Alpách asi před 5300 lety. Příčinou smrti bylo zranění šípem. Víc než dvě dekády trvající zkoumání jeho mumie odhalilo, že horal Ötzi, který žil mnohem zdravěji než my, by potřeboval hned několik lékařských specialistů najednou. Kromě aterosklerózy u něj vědci zjistili opotřebované klouby, prodělanou infekci boreliózou, kterou přenášejí klíšťata, a žlučové kameny. Ötzi také naléhavě potřeboval zubaře. Jeho zuby byly silně opotřebované a v některých měl vážné zubní kazy. Sužovala ho i těžká paradentóza, která postihuje dásně a kost, v níž drží zuby. Paradentóza je další nemoc, kterou pokládáme za civilizační. A zřejmě také neprávem, protože její stopy vědci našli nejen u chudáka Ötziho, ale i na některých kostrách z doby kamenné.
Jiní, ale stejně nemocní
Na počátku jsme zmiňovali také rakovinu. Zmínky o ní můžeme najít v medicínských textech ze starého Egypta, ale fyzické důkazy o jejím výskytu ve starověku obsahuje i 2250 let stará mumie Egypťana s rakovinou mužské pohlavní prostaty nebo mumie skythského krále nalezená v Rusku, který na toto onemocnění zemřel asi před 2700 lety.
Co z toho všeho vyplývá? Například to, že i když nezdravý životní styl urychluje vznik civilizačních nemocí a jejich průběh, hrají v něm roli i jiné faktory – především genetika a procesy, které souvisí s přirozeným stárnutím. Také si můžeme říct, že lidé, kteří byli před stovkami až tisíci let mumifikováni, nám byli podobnější, než si myslíme. Možná měli lepší fyzičku, ale trápily je stejné vážné neduhy.
Mumie s bolavým břichem
Běžnou nemocí civilizovaného světa jsou i žaludeční vředy, které vyvolává bakterie Helicobacter pylori. Ta je zřejmě nejméně tak stará jako náš druh. Důkaz o tom, že žaludeční vředy trápily i obyvatele předkolumbovské Ameriky, přineslo zkoumání dvou mumií z Mexika, které jsou staré asi 700 let. Vědci z jejich žaludků odebrali malé množství tkáně, ze které získali vzorky DNA. Kromě lidských sekvencí v nich našly i takové, které patří bakteriím žaludečních vředů.
