Od šedesátých let se v trekovských seriálech vystřídalo několik modelů, které se liší vybavením, výkonností i tvarem podle toho, v jaké době se odehrávají. Enterprise v posledních dvou filmech vychází z podoby úplně první lodi, která nesla označení NC-1701.
USS Enterprise se vypravila do vesmíru roku 2258. Velel jí kapitán Christopher Pike a osazena byla především kadety z Akademie. Jako jedna z nejlepších lodí Flotily byla vyslána ověřit neznámý nouzový signál a dostala se do střetu s romulanskou lodí Narada z budoucnosti. O vývoji a dopadech těchto událostí vypráví film Star Trek z roku 2009.
Warpový pohon
Na Enterprise najdete dva druhy pohonu. Prvním je impulzní pohon pro manévrování v podsvětelné rychlosti, druhý warpový pohon, který je umístěn v zadní části lodi. Warpový pohon umožňuje na základě reakce hmoty s antihmotou několikanásobně překonávat rychlost světla. Hodinovým letem na warp 1 překonáte zhruba 1 079 252 850 kilometrů, na warp 9,9 už 3 283 061 760 000 kilometrů za hodinu. Maximální výkon filmové Enterprise je 8, v kritických podmínkách může dosáhnout i devítky, ale při ní již dochází k výraznému zdeformování časoprostoru.
Přelstíme časoprostor?
Jde samozřejmě o fikci. Jenže fantazie někdy inspiruje realitu, a tak se stalo, že mexický fyzik Miguel Alcubierre přišel roku 1994 s teoretickým warpový pohonem. Ten by měl kolem vesmírné lodi vytvořit bublinu, kolem níž by se zhroutil časoprostor. Loď v bublině by neporušovala fyzikální zákon, podle kterého nemůže být nic rychlejšího než světlo, ale díky hrátkám s okolním časoprostorem by do cíle dorazila ve skutečnosti dorazila rychleji.
Je obtížné si to představit, ale teoreticky je to možné. Háček byl v tom, že vytvoření warpového pohonu by vyžadovalo nesmírné množství energie. V roce 2012 ale fyzik Harold White sdělil na vědecké konferenci, že Alcubierrův pohon zas tak moc šťávy nepotřebuje a jeho použití je tedy reálné. Kdy ale vznikne, je zatím ve hvězdách.
