Když jsem uspěl na mistrovství republiky, byl jsem nadšený, že se podruhé dostanu na světový turnaj. Věděl jsem, že bude ve Vancouveru, tak jsem se hned podíval na mapu, kde přesně to město v Kanadě leží. Hned jsme se s trenérem Tomášem začali připravovat. Zkoušeli jsme hodně různých balíčků, pro svůj soutěžní jsem se rozhodl až chvíli před odletem. Do Vancouveru jsme přiletěli už tři dny před začátkem turnaje, takže na posun času o devět hodin dozadu jsem si stihl zvyknout. Navíc už před turnajem bylo na hotelu plno hráčů, kteří hned rozbalili karty, a tak i já jsem si proti nim zahrál a natrénoval strategie.
Nabitý víkend
Mistrovství se hrálo v sobotu a v neděli a už začátek nebyl jednoduchý. Minulý rok jsem poprvé prohrál až ve čtvrtém kole, kdežto letos jsem prohrál už v druhém, což mě rozhodilo. Naštěstí jsem dalších pět kol dokázal zvítězit. Když jsem na tabuli zjistil, že jsem v Top 16, měl jsem velkou radost. Dařilo se mi i dál, ale padala na mě únava. V Top 4 jsem byl už hodně unavený, měl už jsem za sebou skoro deset hodin hraní. Podařilo se mi ale zvítězit a postoupit do finále! Je ovšem fakt, že jsem se po tom všem dokázal jen najíst a jít spát.
Hra s obecenstvem v zádech
Ráno před finálovým zápasem mi rozhodčí oznámili, že budeme hrát se sluchátky. Celý zápas natáčely kamery a bylo nepříjemné vědět, že hraju před takovým davem, další to sledují na internetu a já mám ještě na uších velká sluchátka. Můj soupeř se jmenoval Yugo Sato a hrál se stejným balíčkem jako já. To bylo vše, co jsem o něm věděl. První hru se mi podařilo vyhrát. Druhá hra se od začátku vyvíjela lépe pro Yuga a nezabránil jsem prohře. V poslední jsem měl dobrý start, ale ke konci byl zápas hodně napínavý, protože můj pokémon spal a nemohl jsem ho probudit. Naštěstí jsem si na poslední chvíli líznul tu správnou kartu. Otočila průběh partie a já najednou vyhrál.
Okamžiky po vítězství
Ani jsem si nestihl uvědomit, že jsem mistr světa. Sundal jsem si sluchátka a slyšel, jak se násobí křik davu. Hned mě vedli k moderátorům a udělali se mou rozhovory a absolvoval jsem focení. Když jsem pak sestoupil z pódia, všichni na mě volali, mávali a chtěli mi potřást rukou nebo se společně vyfotit. Byl to takový zmatek, že jsem pak byl docela rád v hotelu na pokoji. I závěrečný ceremoniál byl v takové euforii, že jsem si to úplně neuvědomoval. Užívat jsem si to začal až později.
Zasloužené oslavy
Výhru jsem nakonec oslavoval několikrát. Nejdřív hned ve Vancouveru s ostatními členy týmu, pak doma s rodiči a samozřejmě i se svým trenérem Tomášem. A po příletu na mě čekalo ještě jedno překvapení. Blackfire nám jako parádní gratulaci k výhře poslal na letiště limuzínu s řidičem a barem, která nás odvezla domů. Těší mě i úspěch Martina Janouše v nejstarší kategorii, kde se dostal jako jediný Čech do Top 32. Vyhrál jsem navíc spoustu karet, takže si do příště budu moci sestavit opravdu zajímavý balíček.
Ondra Kujal
Věk: 11 let
Bydliště: Praha
Jak dlouho hraje: tři roky
Mentor: Tomáš Just
Oblíbená karta: Garbodor
Dosavadní úspěchy: vítěz Mistrovství ČR 2012 a 2013, TOP 16 na MS 2012 na Havaji, Vítěz MS 2013 ve Vancouveru
