Fotografování v různých situacích má svá specifická pravidla, která byste pro dobrý výsledek určitě měli znát. Focení by ale nemělo být jen pouhým dodržováním pravidel, ale i hrou, něčím, co vás baví a uspokojuje.
Čím fotit?
Pro pořízení pěkných a zajímavých obrázků nemusíte mít hned velký profesionální fotoaparát zrcadlovku. Vystačíte si i s levným kompaktním foťákem. Základní funkce na něm totiž najdete úplně stejné a i principy fotografování jsou prakticky identické, a to i u starších přístrojů na kinofilm. My si však budeme vše ukazovat na fotoaparátech digitálních, protože ty jsou dnes nejdostupnější. Trochu ponecháme stranou focení na mobil, protože to je od focení na skutečný fotoaparát poněkud odlišné. Tomu budeme věnovat jeden díl na konci seriálu, až si osvojíte obecné základy.
Jak nastavit fotoaparát
Pokročilejší fotoaparáty můžeme ovládat dvěma způsoby. Buď si veškerá nastavení zvolíme sami (manuálně) a nebo zcela či částečně svěříme výsledek některému z automatických či poloautomatických režimů. Poloautomatické režimy za nás odvedou spoustu práce a šetří čas, nicméně je důležité vědět, který z nich pro určitou situaci zvolit. Na jedné straně nám nechávají dostatečný prostor pro kreativní tvorbu na straně druhé jejich špatná volba může snímek zcela pokazit. V prvním příkladu našeho seriálu si ukážeme, jak nastavit aparát, pokud budeme fotografovat sportovní událost, v našem případě závody na ploché dráze.
Otočným voličem vyberte režim clonové automatiky označený písmenem S (někteří výrobci používají TV). V tomto nastavení volí expoziční čas fotograf a aparát k němu automaticky vypočítá odpovídající clonové číslo. Používá se v situacích, kdy chceme mít čas zcela pod kontrolou, protože nám jde například o to "zmrazit" pohybující se objekt.
Stejně důležitá je i správná volba vyvážení bílé barvy. K tomu budeme věnovat podrobněji v jednom z dalších pokračování. V tuto chvíli budeme důvěřovat automatice a zvolíme AUTO, tedy automatické vyvážení bílé.
V případě horších světelných podmínek, nebo v situacích, kdy chceme zachytit rychle se pohybující objekty, bude potřeba ke "zmrazení" pohybu nastavit krátký expoziční čas. Proto raději předem zvolíme vyšší citlivost snímače, v tomto případě tedy 800 ISO.
Nebude-li citlivost ISO dostatečně vysoká, aparát nám neumožní používat extrémně krátké expoziční časy potřebné k zachycení rychle se pohybujících objektů. Výsledkem by byly rozmazané plochodrážní motocykly
Zvolíme proto extrémně krátký expoziční čas, tedy alespoň 1/500 sekundy a zacílíme na scénu, abychom se přesvědčili, zda fotoaparát dokáže přiřadit odpovídající clonu.
Pokud tomu tak nebude, bude potřeba citlivost ISO ještě o něco zvýšit. Postupujte ale velmi opatrně, každé výraznější zvýšení citlivosti zhoršuje výslednou kvalitu obrazu.
Při fotografování motoristických sportů je potřeba pracovat s expozičními časy 1/500 sekundy a kratšími. Naopak při fotografování fotbalového utkání nebo běžce na atletickém oválu si vystačíme i s delšími časy, např. 1/250 sekundy.
V režimu clonové automatiky ale můžeme záměrně zvolit mnohem delší expoziční čas, třeba 1/15 sekundy a zachytit pohybující se objekt kreativnějším způsobem, kterému se říká panning. To už ale vyžaduje zkušenost, takže si to necháme na později.
Slovníček
Expoziční čas
doba, po kterou závěrka fotoaparátu během tzv. expozice ponechá světlocitlivý snímač či film vystaven světlu
Citlivost
udávaná se v jednotkách ISO a pohybuje se v rozmezí od 12 do 3200, obvyklé hodnoty jsou 100, 200 a 400. Pro správnou expozici při ISO 200 je potřeba poloviční množství světla, než při ISO 100.
Clonové číslo
hodnota udávající velikost clony objektivu, která určuje množství světla procházejícího objektivem. Vyšší hodnoty clonového čísla (clony) znamenají více zacloněný objektiv
Vyvážení bílé
systém nastavení digitálního fotoaparátu, který přizpůsobí (vyváží) fotoaparát pro konkrétní světelný zdroj a zajistí, aby se bílé objekty zobrazovaly bez barevného nádechu. Může být nastaveno ručně i automaticky
Panning
označení pro pohyb fotoaparátu, jehož výsledkem je efekt rozmazání obrazu. Ve fotografii se používá k výtvarnému zachycení rychlého pohybu nebo pro rozostření pozadí