Clonové číslo nám určuje, kolik světla projde skrz objektiv a dopadne na světlocitlivý snímač. S vyšší hodnotou clony se nám zvětšuje na výsledném snímku i hloubka ostrosti. Ukážeme si to na příkladu fotografií Davisova poháru a Fed Cupu.
Jak ručně nastavit clonu
Většina kompaktních fotoaparátů nebo mobilních telefonů v běžném nastavení pořídí podobný snímek, jako je tento. Oba vystavené poháry nám na něm téměř splývají v jeden objekt a navíc v pozadí vidíme i spoustu rušivých prvků. Nejjednodušší by bylo najít si lepší úhel pohledu. Co když to však není možné? Nezbývá než potlačit druhý pohár a objekty v pozadí jejich rozostřením.
Pomůžeme si tím, že budeme fotografovat s nízkým clonovým číslem. K jeho snadné předvolbě použijeme režim časové automatiky, který se označuje písmenem A (některé aparáty používají Av), kde clonové číslo volí fotograf a aparát k němu automaticky vypočítá odpovídající expoziční čas.
Nastavíme na fotoaparátu například clonu F/5,6. Záměrně nevolím nejmenší clonové číslo, které nám umožňuje světelnost objektivu, protože neposkytuje téměř žádnou hloubku ostrosti a vyžaduje maximální přesnost v ostření.
Stejně jako v první lekci, i tentokrát zatím necháme ostatní nastavení fotoaparátu, tedy i správné vyvážení bílé barvy na fotoaparátu v režimu AUTO a citlivost snímače na 100 ISO.
Po namíření objektivu na fotografovanou scénu je důležité zkontrolovat, zda expoziční čas dosazený fotoaparátem není delší než 1/60 sekundy. V opačném případě bychom si snímek sami roztřásli. Myslím, že výsledek už je mnohem lepší.
Můžeme se ale dostat do situace, kde potřebujeme, aby byl ostrý nejen zaostřený předmět, ale i objekty před ním nebo za ním. Pro maximální hloubku ostrosti volíme tedy naopak vysoké clonové číslo, v tomto případě F/22.
Vysoké clonové číslo ovšem vyžaduje delší expoziční čas. Aby clonová automatika měla šanci dosadit expoziční čas alespoň 1/60 sekundy a my mohli fotografovat z ruky, bude potřeba citlivost ISO o něco zvýšit.
Druhou možností je fotografovat delším časem ze stativu a ovládat aparát pomocí dálkové spouště nebo s použitím samospouště. Důležitým předpokladem ovšem je, že se nám lidé nebo třeba listí ve větru během expozice nepohnou. Hodí se tedy spíše pro focení statických objektů.
Slovníček
Dálková spoušť
fotografické příslušenství, kterým ovládáme fotoaparát na dálku, abychom si ho stiskem spouště neroztřásli
Hloubka ostrosti
rozdíl vzdálenosti mezi dvěma rovinami (vzdálenost před a za místem, kam je zaostřeno), ve které má scéna stále dostatečnou ostrost. Závisí na použité cloně, vzdálenosti, na kterou je objektiv zaostřen, a na ohniskové vzdálenosti objektivu
Stativ
fotografická pomůcka nejčastěji ve tvaru trojnožky, která slouží při fotografování při delších expozičních časech k upevnění a stabilizaci fotoaparátu
Světlocitlivý snímač
destička pokrytá miliony snímacích bodů (pixelů), která v digitálním fotoaparátu nahrazuje políčko filmu
Světelnost objektivu
určuje, kolik světla dopadne na světlocitlivý snímač. Čím je objektiv světelnější, tím je jeho využitelnost při práci za horších světelných podmínek (ale i cena) vyšší. Kvalitní objektivy mají světelnost kolem f/1.4 nebo f/1.8, u zoom objektivů je to o něco menší a pohybuje se od f/2.8
