Neostrý obraz může mít hned několik příčin – příliš dlouhý expoziční čas pro pohybující se objekt, chvění fotoaparátu v ruce nebo chyba v ostření. Mít dobře zaostřený snímek vyžaduje nejen odpovídající nastavení, ale též určité dovednosti a zkušenosti. A ze všeho nejsložitější je zachytit a správně zaostřit pohybující se objekt.
Jak správně zaostřit krok za krokem:
Pro fotografování statických objektů volíme metodu jednorázového automatického ostření označovanou také jako AF-Single, AF-S nebo One-Shot. Po dobu, kdy je spoušť namáčknutá, ostří aparát stále na jeden předem zvolený bod. Jakmile se ovšem objekt přiblíží, vzdálí nebo vy sami změníte kompozici, mohl by se rozostřit. K přeostření je nutné spoušť uvolnit a postup opakovat.
Velice důležité je zvolit správný ostřící bod. Je to ten nejblíže ústřednímu motivu. Moderní digitální zrcadlovky jich nabízejí dostatečné množství, stačí si ho jen pomocí ovladače v hledáčku aktivovat. Na záběru krajiny to může být například květina v popředí nebo dominantní strom, u portrétu je to vždy oko.
Profesionální fotoaparáty mají těchto ostřících bodů ale mnohonásobně více než běžné amatérské zrcadlovky. V kombinaci s vysoce světelnými teleobjektivy je s nimi při fotografování zvěře nebo sportu mnohem přesnější a spolehlivější práce. Cena takového fotoaparátu a objektivu je ale bezmála půl milionu korun.
Pro fotografování pohybujících se objektů, ať už jde o sport nebo třeba kamarády na lyžích, je nutné zvolit kontinuální zaostřování označované jako AF-C nebo AI Servo. Ostří se opět namáčknutím spouště a předem vybraného ostřícího bodu. Na rozdíl od automatiky nezaostřuje na jeden bod, ale trvale ostří po dobu namáčknutí. V případě, že se vzdálenost mezi fotoaparátem a objektem změní, objektiv sám přeostří.
Šanci zachytit rozhodující okamžik zvýšíte tím, že v kombinaci s kontinuálním ostřením použijete ještě sériové snímání. Podle typu aparátu ho lze nastavit buď tlačítkem na těle, nebo v menu. Aparát tak bude „střílet“ jeden snímek za druhým po celou dobu stisku spouště, a to dokonce několik snímků za sekundu.
Tímto způsobem lze zachytit i nepatrné změny v ději a vybrat z nich ten nejlepší záběr. Například podobnou fotografii „jednonohého“ běžce bychom měli rovnou hodit do koše. To, jak je běžec nakročen nebo ve kterém místě se kůň nad překážkou nachází, jsou rozdíly, které tvoří hranici mezi dobrou a vynikající fotografií!
V některých situacích je nejlepší ostřit manuálně. Například v horších světelných podmínkách nebo při focení málo kontrastních scén nemusí autofocus pracovat spolehlivě. Pokud pohyb probíhá po předem odhadnutelné dráze, je možné si zaostřit na určité místo a stisknout spoušť přesně ve chvíli, kdy se v daném místě objekt ocitne.
Pro ty méně zkušené – a to zcela jistě už není váš případ – výrobci nabízejí ještě čtvrtou možnost, a tou je automatický výběr. Senzor pozná, zda se objekty v záběru pohybují či nikoliv a podle toho sám zvolí jednorázové nebo kontinuální ostření.
Slovníček:
Ostřící bod
Též zvaný AF bod. Jsou to malé ikonky v hledáčku fotoaparátu (zejm. zrcadlovek), pomocí nichž
zaostřujete. Můžete mít aktivovaný jen jeden ostřící bod, či hned celou skupinu bodů. Čím více, tím větší šance na zaostření.
Autofocus
Funkce fotoaparátu, která automaticky zajišťuje, aby zvolená část snímku byla správně zaostřená. Využívá se buď analýzy kontrastu v dané oblasti (tzv. pasivní autofocus), nebo vyhodnocení odraženého paprsku světla, který fotoaparát vyslal (aktivní autofokus).
