„Ooo, opatrně, Homere,“ vyjekne Marge, když Homer žene auto zasněženou silnicí směrem ke kostelu v městečku Springfield. „Na to není čas! Jdeme pozdě,“ zavrčí Homer a vzápětí nabourá do hroudy sněhu u kostela.
Tak začíná epizoda Vánoce u Simpsonových, kterou byl televizní seriál odstartován před pětadvaceti lety. Ano, čtete správně: Žluté postavy se čtyřmi prsty na rukách jsou s námi už čtvrtstoletí, a i když autonehod měli během něj opravdu hodně, tak nikdo z nich neumřel. Také nestárnou, z televizních obrazovek neodcházejí, a co je hlavní – pořád nás baví.
288 hodin
Homer, Marge, Maggie, Bart a Líza jsou pro televizní společnost Fox rodinným pokladem, protože účinkují v nejdelším a stále velmi ziskovém televizním seriálu všech dob. A nejde jen o seriál, který už má přes pět set dílů, právě jde do 25. sezony a jeho zhlédnutí by trvalo dvanáct dní beze spánku a všech dalších činností. Simpsonovic rodinka se objevila ve filmu, řadě komiksů, v knihách a v téměř třiceti video hrách. Je tedy jasné, že se s nimi musel setkat každý. Přestože je vlastně důvěrně známe, zůstává tu spousta záhad. Napadlo vás třeba zamyslet se nad tím, proč jsou nejen Simpsonovi, ale i všichni ostatní obyvatelé městečka Springfield žlutí?
Záhada žluté barvy
Odpověď je podivná: Protože existuje dálkové ovládání na televizi. Skutečně! Když se autor seriálu Matt Groening na konci 80. let rozhodoval, jak by měli jeho hrdinové vypadat, předložil mu jeden z výtvarníků návrh žlutých postaviček. Groening okamžitě pochopil, že přesně to je ta správná barva. Předpokládal totiž, že lidé budou dálkovým ovládáním rychle přepínat mezi stovkami kanálů na kabelové televizi. Když přitom narazí na žluťáky, zaujme je jejich (pro člověka) nepřirozená barva natolik, že seriálu dají pár sekund šanci – a pak už se od něj nejspíš neodtrhnou.
Záhada počtu prstů
Další anatomickou zvláštností obyvatel Springfieldu jsou čtyři prsty na každé ruce a také na každé noze. Může za to snad radioaktivní záření z nepříliš bezpečné atomové elektrárny, kterou ve Springfieldu vlastní pan Burns a která ke své škodě zaměstnává věčného lempla Homera Simpsona? To byste byli vedle. Důvod je čistě praktický: Čtyři prsty se animují snadněji než pět. Navíc podporují dojem „animáku,“ takže čtyřprsté ručky můžete vidět v řadě animovaných filmů. Jedinou výjimkou v Simpsonových je bůh, který má správný počet prstů. Stejně jako autoři seriálu, kteří hrdiny stvořili vlastníma rukama.
Záhada pohovkové scény
Do třetice všeho záhadného se podívejme na samotný začátek každého dílu. V úvodní znělce se v podstatě pokaždé děje to samé. Jen scéna, při které si Simpsonovi sedají na pohovku před televizí, se mění. Všimli jste si, že někdy je krátká a jindy naopak dlouhá? Schválně se na to příště zaměřte! Proč to tak je? Inu, délka pohovkové animace je určena délkou samotné epizody. Všechny díly musí být stejně dlouhé, ale toho se při animaci někdy dosahuje obtížně. Pohovka je jakási rezerva: Pakliže autoři udělali o něco kratší díl, než by měl být, „nastaví“ ho při výrobě znělky delší pohovkovou animací. A pokud je díl dlouhý tak akorát, objeví se rodinná pohovka Simpsonových jen na okamžik.
Minuty a měsíce
Pohovka sem, pohovka tam, za nějakých dvacet minut máte každý díl Simpsonových zkouknutý. Jenže výroba takového dílu není vůbec jednoduchá a zabere až šest měsíců. V první fázi musí scénáristé vymyslet ty správné nápady a sepsat je do chytrého a vtipného scénáře. Výtvarníci pak navrhují grafickou podobu jednotlivých scén, připravují animace a konzultují je se scenáristy. Po několika schvalovacích procesech epizodu vytvoří specialisté v Jižní Koreji a nakonec se odvysílá v televizích. Jak vidíte, je to složitý proces!
LEGO zasahuje
Ptáte se možná, jaká byla časově nejnáročnější epizoda. Odpověď zjistíte v 20. dílu 25. série, kterou od 1. května vždy po dvou dílech vysílá Prima COOL. Jmenuje se v originále Brick Like Me a celý je postaven z digitálních kostiček stavebnice LEGO. Nejenže celý Springfield je „legofikován“, také všichni členové rodinky Simpsonových vypadají jako legáčci. To se samozřejmě Homerovi ani ostatním nelíbí a celých svých dvacet minut stráví hledáním cesty zpět do svého normálně animovaného světa. Na tomto dílu se pracovalo celé dva roky. Jeho premiéru navíc doprovází vydání tematické stavebnice LEGO z více jak dvou tisíc dílů, o které si více přečtete v rubrice Trendy.
Zvláštní stylizace
Prolnutí dvou světů ostatně není v Simpsonových ničím novým. Autoři občas loví mimo svůj klasický dvourozměrný rybník a ozvláštňují divákům (a nejspíš i sami sobě) dlouho běžící seriál. Nejslavnější je z tohoto pohledu 138. epizoda, tedy halloweenský speciál s několika krátkými animovanými příběhy. V posledním z nich, který se jmenuje Homer3, se Homer propadne do světa 3D a sám se stane plně trojrozměrným. V jiném halloweenském příběhu Vražda na objednávku neboli objednávka na vraždu je celý děj černobílý. Nastavením kamery i dějem odpovídá práci slavného režiséra napínavých filmů Alfreda Hitchcocka. Ostatně podobných mrknutí (V)očkem a poklon je seriál plný a nestačil by nám na jejich sepsání celý časopis.