Mjölnir je jeden z nejznámějších artefaktů staré severské mytologie. Jde o kladivo, kterým se oháněl bůh Thór. Představovalo mocnou a takřka neporazitelnou zbraň. Zasáhlo každý cíl a jednou ranou srovnávalo hory se zemí. Zároveň se s ním poutala jedna velká záhada.
Fakt kladivo?
Moderní archeologové už řadu let nacházejí ve Skandinávii amulety ve tvaru kladiva. Doposud jich nashromáždili už přes tisíc. Nikdy ale nenašli jasný důkaz, že jde o ztvárnění bájného Mjölnir. Jistě, amulety sice tvarem připomínají kladivo, ovšem někteří vědci tuto domněnku zpochybňovali. Kladiva podle nich neměla symetrickou hlavu anebo bylo jejich topůrko příliš krátké. Nyní se vše objasnilo. Na dánském ostrově Lolland totiž našli vědci maličký bronzový amulet z 10. století, na kterém je napsáno „Hmar x is“. Ve staré severštině, kterou se tehdy hovořilo v Dánsku, Švédsku, Norsku, na Islandu a části Velké Británie, to znamená „toto je kladivo“.
Gramotnost ve středověku
Můžete si říct, že Vikingové neoplývali zrovna velkou fantazií, když na kladivo napsali, že je to kladivo. Přitom to byl velký intelektuální výkon. Gramotnost příslušela kněžím a úředníkům, obyčejní lidé číst ani psát neuměli. Stejně na tom byli řemeslníci, a tak i prosté sdělení na amuletu naznačuje, že tehdejší Dánové mohli být vzhledem k tehdejším poměrům nezvykle vzdělaní.
S kladivem do záhrobí
Přívěsek s Thórovým kladivem nosili seveřané jako ochranný amulet. Většinou si ho přivazovali na krk, ale bylo běžné i to, že se malá zdobná kladívka dávala zemřelým do hrobu. Bylo to zřejmě pro snadnější cestu duše do dalších sfér bytí. V okolí amuletu byly na Lollandu nalezeny další dekorativní předměty. Můžeme tedy předpokládat, že zde před tisícovkou let stálo vikinské klenotnictví a ozdobná kladiva se zde prodávala jak na běžícím pásu.
Křesťané a pohani
Staří Dánové rádi kombinovali pohanskou víru s nově přicházejícím křesťanstvím. Neměli proto problém nosit zároveň amulet s kladivem a k tomu ještě křížek na krku. Dvě víry vedle sebe ale zpravidla dlouho nevydrží. Už v 11. století byli pohané ve výrazné menšině, a tak i Thórovo kladivo nakonec skončilo jen jako dávno zapomenutý artefakt.
