Něco tak výjimečného může pozemšťan zažít jen v letadle, letícím po parabolické dráze. Pilot odtlačí knipl a vy se vznesete jako pírko, nevíte, kde je nahoře či dole, a chytáte tužky nebo vodní kapky, vznášející se kolem vaší hlavy. Kdo to chtěl zkusit, musel se letos přihlásit do Expedice vesmír, pořádané vědecko-populárním časopisem Vesmír a plzeňskou Techmanií. A samozřejmě, projít předletovou přípravou.
Semifinále
Je 31. října a v expedičním výcvikovém středisku není čas na dlouhé proslovy. Po rozdělení do skupin čeká kadety nácvik orientace v meziplanetárním prostoru, rozpoznávání souhvězdí, instruktáž a praktická zkouška vysoké pilotáže rakety s následným přeletem mezi planetami. Instruktoři jim špičkovou audiovizuální techniku, s níž se učí točit vesmírné dokumentární pořady a reportáže. Vrcholem dne je setkání s odbornou porotou, před níž obhajují projekty, s nimiž se do Expedice hlásili. A večer – vyhlášení výsledků. Dvacet pět semifinalistů, kteří zvítězili nad stovkami dalších přihlášených, jede domů. Zůstává jen posádka rakety, která za pár dnů oblékne skafandr a poletí ke kometě: Eliška Rohlíková, Karolína Večerková, David Prachař, Jakub Zdražil a Maxim Simon.
Poslední příprava
Druhý den za nimi přijíždějí skuteční vědci. Začíná intenzivní předletová příprava, při které se naučí všechno, co budou při simulovaném letu na kometu Čurjumov-Gerasimenko potřebovat.
Odběr vzorků zvládají s geologem Jakubem Halodou, který jim nakonec předává Geigerův-Müllerův počítač. „V raketě s ním během letu můžete změřit, jaká radioaktivita na vás působí,“ říká geolog. Pak z jeho rukou posádka dostává vzorek skutečné měsíční horniny a dotýká se meteoritů, nalezených na zemském povrchu. Je to zvláštní pocit, mít v ruce kus něčeho, co miliardy let poletovalo chladným černým vesmírem.
O chvíli později přebírá štafetu chemik Michael Londesborough. Učí kosmonauty izolovat ze vzorku DNA. To pro případ, že by kometární led tuto molekulu obsahoval. Šlo by o důkaz, že komety kdysi mohly přinést na Zeměkouli, krom vody, i život.
Pak ovládají kosmonauté speciální dron, jemuž programují letovou dráhu, učí se pracovat s 3D perem a ovládat 3D tiskárnu a nakonec se setkávají s Oldřichem Pelčákem, který se spolu s Vladimírem Remkem připravoval na let do vesmíru. Má s sebou Remkovy rukavice, které se podívaly do vesmíru, a připravuje kosmonauty na přežití přetížení při startu.
Let ke kometě
V neděli 2. listopadu mladí kosmonauti ve skutečných leteckých přílbách a skafandrech vstupují do své rakety. Kabina je asi 15 metrů nad povrchem Země. Pár minut předletové komunikace s řídícím střediskem letu, odpočítávání a start.
Zeměkoule se rychle vzdaluje. Letíme k Marsu, jehož gravitace raketu urychlí a pošle dál, ke kometě. Po cestě několik krizových situací, pak výstup na povrch komety, odběr vzorků a cesta zpět s využitím kosmické stravy, která na palubě rakety nechyběla.
Přistání je ve slavnostním rázu. Na kosmodromu stojí předseda Akademie věd – prof. Jiří Drahoš, zní česká státní hymna, tisková konference, odjezd na letiště, aby absolvovali parabolický let...
