Jurský svět pokračuje ve filmové sérii Jurský park režiséra Stevena Spielberga. Popisují se v ní události, které se stanou, když lidé vyklonují dinosaury a umístí je do jakéhosi pravěkého safari. Nový film se odehrává 22 let po založení Jurského parku. Vše šlape jako na drátkách. Dinosauři se chovají ukázněně, návštěvníci jsou nadšeni a příjmy rostou. Vedení parku v čele s manažerkou Claire Dearingovou (Bryce Dallas Howard) to ale nestačí. A tak opráší genetické laboratoře a v nich z DNA různých druhů vytvoří novou atrakci - hybridního dinosaura jménem Indominus rex.
Velociraptoří komando
Tyranosauří vzhled nováčka vylepšují ostnaté šupiny, ornamenty na hlavě a dlouhé drápy na předních končetinách. Měří 12 metrů (zatím), běhá rychlostí 50 km/hod a jeho řev dosahuje hlasitosti 140 až 160 decibelů, tedy stejné intenzity jako motory Boeingu 747 při startu. Svou inteligencí převyšuje všechny ostatní dinosaury.
Jak se dá očekávat, hvězda Jurského světa se brzy vymkne kontrole a začne zabíjet vše, co se hýbe – čistě kvůli ukrácení dlouhé chvíle. V nastalém chaosu se dostává ke slovu biolog Owen Grady (Chris Pratt), který studuje chování dinosaurů a svůj čas až dosud trávil výcvikem smečky velociraptorů. Teď z nich může sestavit bojové komando, sednout na motorku a pokusit se hybridní obludu zlikvidovat.
Stvoření netvora
O tom, jak přesně Indominus rex vznikl, panovaly mnohé dohady. Dalo se předpokládat, že základ pro jeho stvoření poskytla tyranosauří DNA. Dlouhé drápy na předních prackách zase připomínají spinosaury, jako byl Suchomimus a Baryonyx. Oba druhy existují v Jurském světě. Oficiální informace však uvádějí jen to, že se na vzniku indominuse podílel dravý Giganotosaurus a tři druhy neméně dravých abelisauridů – Carnotaurus, Majungasaurus a Rugops. Od nich jsou odvozeny jeho ostnaté šupiny a hlavové ornamenty, které připomínají rohy.
