Novinky spojené s technologií se šíří neuvěřitelnou rychlostí. Platí to i pro geocaching. Během jeho krátké patnáctileté historie byly založeny miliony keší po celém světě a počet hledačů-kačerů je několikanásobně převyšuje. Při takovém množství informací může být složité se zorientovat. Kačerům v tom pomáhá firma Groundspeak z amerického Seattlu. Udržuje komunitní servery s databázemi keší, dohlíží na dodržování pravidel a vyvíjí hledačskou aplikaci Geocaching. Pokročilejší funkce vyhledávání jsou zpoplatněny členským příspěvkem. To se mnohým nelíbí, ale podívejte se na to i z druhé stránky: Za utržené peníze zaměstnanci Groundspeaku definují pravidla pro jednotlivé typy keší a rozvíjí nové modely. Vznikají tak zcela unikátní nápady (třeba časově omezená lab keš) a lidé tak mohou prožít dobrodružné příběhy.
U kaprů
„Metr a půl pod hladinou se rozhostila ledová černá noc,“ popisuje uživatel Shebi Team potápěčský ponor na přehradě Slapy. „Nebylo vidět ani na ploutve a po dvou kopech ani na špičku nosu. Jenom jsme tak nějak matně každý viděl svit baterky toho druhého a to moc nesvědčilo o tom, že nám bude přát štěstí.“ Štěstí znamenalo nalezení keše Slapy Trinity Challenge #1 mezi vraky aut na dně přehrady. A pátrání skončilo nakonec úspěchem. Náročností T5 se Slapy řadí k několika desítkám extrémních keší v České republice. Pro úspěšné zapsání do jejich logbooků potřebujete výcvik a speciální vybavení, jinak hazardujete se zdravím a možná i životem. Některé jsou na vysokých strmých skalách, jiné v hlubokých jeskyních a další třeba na těžko dostupných mostních pilířích.
Takhle to probíhalo! Mrkněte na video:
Temné hlubiny
Ve světě najdete ještě extrémnější. Třeba Deep Gold. Pakliže nemáte pod postelí schované vybavení pro práci v hlubokém oceánu, tak se k ní nedostanete. Leží totiž 2431 metrů pod hladinou Indického moře, ve Středoindickém hřbetu mezi Madagaskarem a Austrálií. Umístil ji sem vědecký robot ROV KIEL 6000 před třemi lety a zatím se našel jen jeden člověk, který měl nádobíčko – tedy robota s chápavou končetinou – potřebné k tomu, aby si z kešky odnesl pamětní minci. Otázkou je, jak dlouho keš tak hluboko vydrží, než ji odplaví mořské proudění nebo se rozpadne vlivem termální činnosti (hlubokomořské kešky vysazují zpravidla vědci zkoumající podmořskou vulkanickou aktivitu). Právě to se stalo kešce GCG822, kterou před 13 lety uložil do hloubky 2300 metrů dobrodruh a vývojář videoher Richard Garriott. I když se ji další lidé snažili najít, už na místě nebyla.
Mrazivý vesmír
Garriott drží ještě jeden kačerský rekord: Umístil keš tak vysoko, jak jen to v současnosti jde. Ne, nemluvíme o vrcholku nejvyšší hory světa Everestu (kde je keš také!), ale o Mezinárodní vesmírné stanici. Garriott na ni před 7 lety přiletěl jako vesmírný turista a při té příležitosti založil na palubě schránu GC1BE91. Před dvěma lety do ní další kosmický kačer kosmonaut Rick Mastracchio vložil travel buga s identifikačním číslem TB5JJN1 – tedy předmět, který příští hráč vezme a odveze zpět na zem. Společně s ním vložil do Garriotovy keše několik kovových placek, které mají sloužit jako suvenýry pro další vesmírné turisty.
Hledej a pouč se
Výlety do kosmu nebo na dno světových oceánů nejsou pro každého. Sami ale můžete přičichnout k trochu neobvyklému hledání, pakliže se vydáte po zeměkeších – v angličtině známých jako „earthcache“. Jde o virtuální keše - na uvedených souřadnicích nenajdete krabičku s logbookem ani travelbuga nebo jiný předmět. Cílem je ukázat vám geologické krásy naší planety. Zeměkeše naleznete po celém světě, jen u nás jich je přes 600. Každou přihlášenou zeměkeš schvaluje speciální odborná komise, která tak garantuje její skutečnou zajímavost. Podmínkou pro oficiální uveřejnění je také důkladný popis s ponaučením o historii lokality a třeba i drobnou vědomostní hrou. Doporučujeme třeba GC4RH7C (Božkovské dolomitové jeskyně) nebo GC1F5QN (stolová hora Kozelka).
Místo turistického značení
Plánovat výlety podle zeměkešek nebo normálních kešek už není nic neobvyklého - běžně to tak dělají rodiny, jednotlivci a dokonce i redaktoři ábíčka. Při sledování power trail neboli husté série keší ujdete někdy i desítky kilometrů a najdete mnoho kešek, které po propojení na mapě vytvoří turistickou trasu. Série sledují oficiální značení Klubu českých turistů. Mohou v sobě spojovat i několik naučných stezek, ale často je kopírují jen z části. Zavedou vás tak na místa, která jinak neobjevíte. Kešky totiž zakládali znalci kraje, kteří chtějí ukázat svoji rodnou hroudu i z jiných úhlů pohledu. Dobrým příkladem je GC30RNX (Signálka) vedoucí Českým lesem po opuštěných vojenských komunikacích na hranici s Německem. Trasa měří 70 kilometrů a můžete ji ujít pěšky nebo projet na kole.
Hra téměř počítačová
Pakliže vás zajímají netradiční keše, určitě zkuste moduly WhereIGo. Jedná se v podstatě o příběhová dobrodružství, kdy stáhnete do navigace mapu a postupujete podle ní od úkolu k úkolu. Někdy se po dosažení kontrolního bodu z navigace ozve zvukový efekt nebo část vyprávění. Po splnění všech úkolů získáte obvykle souřadnice odměny – tedy WIG keše, kterou si můžete zaznamenat do deníčku. Mezi českými hráči je oblíbené třeba Putování budějovickými pověstmi nebo Rakovnické pověsti. Nezapomeňte si ale dobře přečíst popis, protože WIG do sebe často začleňují motivy z jiných kešek: Třeba noční pátrání po stopách ve světle UV baterky. WIG si navíc sami můžete navrhnout s pomocí programu dostupného na whereigo.com.
Alternativy
Vedle zmíněných keší a herních modelů pod ochrannými křídly společnosti Groundspeak existují i alternativní služby. Důvodem je především skutečnost, že Groundspeak na keškách vydělává (byť peníze jdou na provoz databází a aplikací) a to je mnohým kačerům proti srsti. Pakliže k nim patříte nebo chcete zkusit něco nového, sáhněte třeba po c:geo, Munzee nebo Open Caching. Jejich nevýhodou je řidší česká komunita a menší počet kešek. Nakonec vám ale nic nebrání kombinovat služby dohromady. A co je nejdůležitější: Užít si při hledání pokladů hodně legrace.
Více reportáží:
