Epos o Gilgamešovi je jeden z prvních a nejdůležitějších literárních počinů všech dob. Vznikl zhruba v roce 2000 př. n. l., inspiroval Homéra při psaní eposu o cestách krále Odyssea, stejně tak velkou potopu v bibli a můžeme klidně říct, že kousek z Gilgameše najdeme v každé dnešní fantasy knížce. Epos má několik tisíc veršů a pravděpodobně ještě chybí řada těch, které se nedochovaly. Vědci nyní objevili několik nových řádků básně – a to díky šťastné náhodě.
Dva velcí válečníci
Epos o Gilgamešovi vypráví o královi Sumeru a jeho dobrodružství. Nejprve je to divoký a krutý panovník. Jeho poddaní se modlí k bohům za protivníka, který ho udolá a ukončí tak jejich trápení. A opravdu: Ve městě se objeví válečník Enkidu a utká se s Gilgamešem. Ani jeden ale nemůže zvítězit, a tak se raději spřátelí a rozhodnou se bojovat bok po boku. Společně se vydají porazit strašlivého obra Chumbabu. Domů se vrátí s hlavou netvora jako hrdinové.
Hledání věčnosti
Krátce nato si Gilgameš znepřátelí bohyni Ištar, která na něj pošle statného nebeského býka. Přátelé ho porazí, ale bohové si za trest vezmou Enkiduův život. Gilgameš propadne smutku a začne se o sebe bát. Vydá se proto hledat nesmrtelnost. Navštíví starce, jemuž bohové darovali věčný život. Mudrc mu prozradí příběh o květu rostoucím na dně oceánu, který umí vrátit zpátky mládí. Gilgameš si přiváže na nohy kameny a ponoří se do hlubin. Květ skutečně najde. Než ho ale stihne sníst, zmocní se ho had, spolkne ho a promění se v mladé hádě. Gilgameš přestane hledat věčné mládí a raději postaví velké hradby okolo města Uruk, aby na něj jeho poddaní nikdy nezapomněli.
Ztracené artefakty
Mezopotámie, první starověká civilizace, se rozkládala na území dnešního Iráku. V Iráku se donedávna válčilo. A jak to od nepaměti chodí, kde se bojuje, tam se rabuje. Během války zmizel bezpočet historických artefaktů, často několik tisíc let starých. Archeologické muzeum ve městě Sulajmáníja se snažilo aspoň některé historické poklady zachránit. Spojilo se proto s jedním známým ilegálním překupníkem a vykoupilo od něj asi 80 hliněných destiček s historickými texty.
Kolik stojí starověk?
Za jednu destičku zaplatilo muzeum zhruba 20 000 Kč. Tolik stojí text ze starověké Mezopotámie zaznamenaný klínopisem do kamene. Tabulky přijeli prozkoumat vědci z prestižní Londýnské univerzity a ke svému překvapení zjistili, že na jedné jsou zapsané doposud neznámé verše Eposu o Gilgamešovi. Kdyby pašerák věděl, co prodává, určitě by si řekl nejméně desetkrát tolik. Verše vyprávějí o Gilgamešově dobrodružství v cedrovém lese, kam se vydá zabít obra Chumbabu. Popisuje řev opic v korunách stromů a také unikátní ekologické poselství. Poté, co hrdinové při bitvě rozsekají celý les na třísky, prohlásí jeden z nich, že ničit přírodu není správné. Kéž by jeho moudrost měli dnešní dřevorubci v deštných pralesích!
Více z historie:
