Přemýšleli jste někdy, jak archeologové zjistí, kde mají začít kopat? Často je to jenom dílo náhody. Například když se stavaři rozhodnou, že na zelené louce vybudují nové sídliště. Začnou hloubit základy a zjistí, že v hlíně je nějak podezřele moc kostí a střepů. Přivolaní archeologové objeví, že nenápadná louka pod sebou ukrývá třeba pohřebiště našich předků.
Barbarské pohřebiště
Přesně to se stalo před deseti lety na pražském Zličíně. Při výstavbě bytových domů na okraji Prahy dělníci náhodou narazili na pozůstatky rozlehlého pohřebiště. Vědci následně objevili 173 hrobů z 5. století našeho letopočtu. Přestože řadu z nich už během dějin vybílili zloději, dochovala se spousta historických artefaků – a to v perfektním stavu.
Archeologická výstava
Než se oblast důkladně prozkoumala a nálezy se ošetřily, uplynula řada let. Až nyní si můžete objevy ze zličínského pohřebiště prohlédnout na výstavě Hroby barbarů v Muzeu hlavního města Prahy. My jsme na výstavu vyrazili zjistit, jaké svědectví o své době naši předkové vlastně zanechali.
Obávaní Hunové
Na počátku 5. století se Evropa ocitla ve stavu chaosu. Několik století tu celkem v poklidu existovala Římská říše s menšími kmeny rozesetými hlavně na severu a východě kontinentu. Najednou z východu do Evropy vtrhnul národ bojechtivých kočovníků Hunů. Začal zatlačovat početné germánské kmeny za hranice Říma. To se Římanům pochopitelně nelíbilo, ale po desítkách let potyček s barbary jim nezbylo než uvolnit kmenům místo. Oslabená říše se rozpadla a z barbarských společenství se zrodily pozdější středověké státy.
Evropa naruby
Kvůli přesunům kmenů se tomuto období říká výstižně „stěhování národů“. Byla jím zasažena i naše země. Kmeny, které žily na území Česka, se okolo roku 400 spolu s ostatními odebraly směrem na západ a pravděpodobně došly až do Španělska a na sever Afriky. Jejich místo obsadili noví obyvatelé společně s novými zvyky a rituály převzatými od Hunů a Římanů. O tom, jak žili, se ale bohužel nedochovaly žádné písemné zprávy – tehdejší kronikáře naše oblast nezajímala. Nejlépe nám tedy o jejich minulosti poví dochované artefakty.
Bohatý kraj
Jak ale z hrobů poznat dávnou společnost? V Blučině na Moravě archeologové poznali, že zde leží barbarský velmož. U sebe měl meč se zlatou rukojetí, velký zlatý náramek a další ozdoby vykládané drahokamy. Podobné šperky nosil i král franské říše, která byla největší mocností v Evropě po rozpadu Říma. Dochoval se i meč ukazující, že válečníci v našem kraji se inspirovali výzbrojí Římanů. Už tehdy byli lidé velmi zruční a perfektně ovládali nástroje jako soustruh, sklářskou pec nebo hrnčířský kruh. Řemeslníci dovedli vytvářet jemné šperky, kostěné hřebeny, ozdobné židle, truhly nebo ozdobné sklo.
Vikinské bydlení
Kromě předmětů nalezli archeologové i půdorys domu. Podle něj je zřejmé, že se tu stavěly podobné domy, jaké měli například Vikingové. Uvnitř tzv. halového domu byla jen jedna velká dlouhá místnost, v níž bydlela celá rodina. Kolem obydlí měla ještě několik menších budov: Stáje pro domácí zvířata a sýpka.
Na vlastní oči
To, co se po našich předcích dochovalo, si můžete prohlédnout na výstavě v Muzeu hlavního města Prahy. K vidění jsou nejen nové nálezy ze Zličína, ale i starší poklady nalezené v Čechách a na Moravě. Kromě toho uvidíte, co se v 5. století nosilo, jak se žilo a můžete si prohlédnout i samotné hroby a navrch se dozvědět, jakými technikami se do nich vlamovali vykradači. Pokud vás stará historie a tradiční řemesla zajímají, určitě se vyplatí udělat si do Prahy výlet.
Více o barbarech:
