Unikátní železniční souprava Legiovlak zájemcům ukazuje část slavné české historie v prostředí, které se velmi blíží historické skutečnosti. Pro pochopení tohoto projektu je třeba stručně připomenout, kdo byli českoslovenští legionáři. Naše země byly až téměř do konce první světové války (1914 – 1918) součástí Rakouska-Uherska.
Přitom mnoho lidí v Česku i na Slovensku toužilo po zcela samostatném státu. Takový stát ale potřebuje armádu. Čeští i slovenští vojáci náleželi k rakousko-uherské armádě, a ta samozřejmě obhajovala zájmy císaře, tudíž i soudržnost jeho země.
Vznik legií
Mnoho vojáků českého a slovenského původu se ale pro samostatný stát nadchnulo a z císařské armády zběhlo. Hlásili se k vojenské službě u států, které s Rakousko-Uherskem válčily. Stalo se tak téměř současně hned na počátku války ve Francii a v Rusku a o pár let později také v Itálii.
K československým legiím se během války přihlásilo na sto tisíc dobrovolníků – zhruba 10 000 ve Francii, 20 000 v Itálii a téměř 70 000 v Rusku. Po bolševické revoluci na podzim roku 1917 propukla v Rusku občanská válka. Významně do ní zasáhli právě naši legionáři, kteří s bolševiky bojovali až do roku 1920. Ovládli velkou část transsibiřské magistrály a žili po většinu času ve vlacích.
Rota na kolejích
Unikátní muzeum Legiovlak odkazuje právě na působení československých legionářů v Rusku. Je složené z replik vagónů, které naši vojáci skutečně používali. Ve svých vlacích za sebe řadili převážně ubytovací, několik obrněných a občas i speciálních vagónů.
V jednom legionářském vlaku obvykle cestovala vojenská jednotka o síle roty, tedy zhruba kolem 250 mužů. Vlaky se navzájem lišily a k těm speciální patřily obrněné soupravy. Jejich vagóny byly osazené děly a kulomety. Těch se ovšem po železniční magistrále pohybovalo jen několik.
Jede jede mašinka
Stavba Legiovlaku začala roku 2012 a od té doby stále přibývají nové vagóny. V současnosti je hotových dvanáct vagónů a třináctý se právě připravuje. K vlaku se přidá během letošního roku. Na některých nádražích připojují k vlaku i parní lokomotivu, ta však součástí stálé expozice není.
Vagóny nejsou originály z Ruska (v Rusku se dokonce používá jiný rozchod železnice), ale jedná se většinou o rakousko-uherské vagóny, které projekt Legie 100 vlastními prostředky rekonstruuje. Vlak znázorňuje období někdy z přelomu let 1918 a 1919.
Návštěva Legiovlaku • Zdroj: ABC/Pavel Dobrovský
Legie 100
Na počátku celého projektu byla myšlenka Československé obce legionářské, organizace, která se věnuje odkazu československých legionářů, důstojně oslavit stoleté výročí vzniku legií. Proto vznikl projekt Legie 100, který si vytyčil hned několik úkolů.
Jsou to různé pietní akce, rekonstrukce bitev, obnova legionářských památníků a válečných hřbitovů, nebo rozsáhlá internetová databáze legionářů, do níž mohou přispět všichni jejich potomci či z ní naopak bezplatně čerpat. Nejviditelnější součástí projektu Legie 100 je právě Legiovlak.
Vlak jako muzeum
Legiovlak na turné po nádražích v republice vyjel poprvé v roce 2015. Letos se vydal na svou již druhou cestu. Putuje podle stanoveného grafikonu a vždy se na týden či několik týdnů zastaví na některém z větších nádraží. Vstup do expozice je zdarma a u vlaku vždy potkáte ochotné průvodce v dobových uniformách.
Návštěva je skvělý a nevšední zážitek. Československá obec legionářská plánuje, že Legiovlak bude republiku obrážet do roku 2020. Pak bude pravděpodobně odstaven v některém z vojenských muzeí.
Vagóny
Obrněný
Na nákladním vagónu je dřevěná nástavba se střílnami pro kulomety a jednou střílnou pro dělo. Prostor mezi dřevěnou nástavbou a plechovou stěnou vagónu je vysypaný štěrkem, takže chrání střelce do výšky prsou před střelbou nepřítele. Uvnitř jsou k vidění těžké kulomety Maxim v ruské i německé verzi.
Těpluška
Pod tímto ruským názvem byly známy obytné vagóny. Těplušku obývalo až patnáct vojáků, spali na palandách. Malá kamna vytápěla vagón v krutých sibiřských zimách.
Kovářský
Mobilní kovárna byla důležitou součástí armády. Kováři zde opravovali zbraně, vozy i výstroj a podkovávali koně. V expozičním vagónu je i funční kovářský výheň.
Promítací
Novinka letošního roku je replika kinosálu Osvětového odboru odbočky Československé národní rady na Rusi. Běží zde filmová smyčka s dobovými filmy natočenými na různých frontách i po návratu legionářů domů. Součástí expozice (ve vedlejším vagónu) je i dobová promítačka.
Poštovní
Poštovní vagón pendloval po celé délce transsibiřské magistrály ovládané naší armádou a rozvážel posádkám poštu. V jeho replice si můžete prohlédnou systém třídění pošty a pracoviště úředníka.
Plošinový
Legiovlak má dva plošinové vagóny. Jeden takový se obvykle připojoval dopředu před lokomotivu a měl funkci beranidla – rozrážel překážky nastražené nepřítelem. Také se na nich vozila děla či obrněné automobily.
Prodejna
Jeden vagón, který by mohl být obytným, slouží v Legiovlaku jako prodejna suvenýrů a jako informační centrum. Návštěvníci si zde mohou od obsluhy nechat vyhledat své dávno ztracené příbuzné v databázi registrovaných legionářů.
Zdravotní
Polní nemocnice na kolejích překvapí svým relativně moderním vybavením. Vagón je vevnitř natřený bílou barvou a v názorné expozici najdete i repliky zakrvácených obvazů a umělých končetin.
Krejčovský
Krejčovská dílna v armádě o síle několika desítek tisíc mužů byla nepostradatelnou službou. Vojáci nejprve fasovali ruské uniformy, když jim však nepadly, nechávali si ji přešít. Později celé kusy výstroje šili legionářští krejčí. Před odjezdem domů všichni legionáři na Rusi nafasovali zbrusu novou uniformu.
Štábní
Štáb neboli velitelství vojenské jednotky měl svůj vlastní vagón. Najdete v něm stoly pro důstojníky s psacími stroji a strategickými mapami.
Velitelský
Velitelský vagón ještě není dokončený a Legiovlakem neputuje. Bude znázorňovat luxusnější bydlejí velícího důstojníka.
Obytný
Do tohoto vagónu návštěvníci nemohou nenahlédnout. Slouží jako ubikace obsluhy Legiovlaku. Obsluhu unikátního muzea tvoří dvě směny do šesti mužích.
Leegiovlak na webu
Na internetových stránkách Československé obce legionářské najdete letošní trasu Legiovlaku. Mrkněte se, zda zavítá i k vám. Kdyby ne, nezoufejte. Vlak bude takto po různých nádražích České republiky putovat ještě nejméně čtyři roky. Na stránky se dostanete přes adresu www.legiovlak.cz.
